"Kdybych to měl narychlo zhodnotit, tak musím říct, že minulá sezona promě byla úspěšná," řekl dvacetiletý rodák z Olomouce.
Ovšem k úspěchu ve Škoda Octavia Cupu jste měl blízko i předloni.
Tehdy to trošku zhatila technika. O to víc jsem nastupoval do sezony s tím, že bych ten titul chtěl získat. Nakonec se to podařilo. A jsem za to velmi rád, protože Octavia Cup je považován za nejlepší závodění u nás.
A blýskl jste se i v sérii FIA Euro GT3 s vozem Lamborghini Gallardo v posádce s Jaromírem Jiříkem.
Tam to ze začátku vypadalo dobře. V prvním závodě jsme obsadili druhou příčku a i pak jsme jezdili vepředu, jenže pak následovalo několik nedojetých závodů kvůli technice či nezaviněným kolizím, takže od půlky sezony jsme se nemohli podílet na soubojích na trati.
Pak jste přesedlal do formule. Seděl jste v ní někdy předtím?
Když jsem měl možnost vyzkoušet si formuli Masters, šel jsem do neznáma. Byl to pro mě velký skok, protože jsem seděl ve formuli naposledy, když mi bylo čtrnáct. Tehdy to bylo v Německu ve formuli BMW. Ale formule mám moc rád a rychle jsem si zvyknul. Hned v prvním závodě jsem ukázal, že to je dobrý tah. Kvůli technice jsem sice odstoupil z prvního místa, ale přesto jsem udělal dojem a okamžitě jsem začal dostávat nabídky. Díky tomu se mi otevřela cesta k formulím. Možná i proto jsem se stal jedničkou českého týmu A1GP.
Jaký je vůbec pocit být v takové pozici?
Nádherný. Ale na druhou stranu je to hodně svazující. Je na vás kladen tlak a očekávání, že budete republiku reprezentovat těmi nejlepšími výsledky. Pro mě to bylo zpočátku těžké, protože to byl pro mě další skok i oproti té formuli Masters. Formule A1 má třikrát více koní, obrovský přítlak, agresivní brzdění na poslední chvíli. Na to všechno jsem si musel zvykat. Přesto jsem se s tím nějak dokázal vypořádat a hned v prvním závodě jsem získal bod za desáté místo. To bylo super. A zároveň jsem si tím nasadil docela vysokou laťku pro další závody.
Jak na vás působil ten kolotoč okolo světové série A1GP?
Bylo to pro mě něco úplně nového. Užíval jsem si to už jen z toho důvodu, že jsem nic takového předtím nezažil. To dění, atrakce kolem závodů. Prezentace jezdců, když máváte zaplněným tribunám, to bylo nádherné. Ale závodění bylo o něčem jiném. Ale čím víckrát sedím v tom autě, tím se cítím lépe. Je potřeba jezdit a nasbírat zkušenosti.
Nový desing české formule A1GP vymyslel Radovan Horský z Jeseníku, se kterým jste se i setkal. Jak se Vám líbila jeho "černá" formule?
Bylo to něco neobvyklého. Když jsem sledoval soutěž o podobu české formule, byl to jeden z návrhů, který vyčníval. A černá? Je zvláštní. To auto vypadá líp, když jede, než když stojí. Ale ať už je to auto hnědé, černé, růžové nebo jakékoli jiné barvy, hlavní je, když jede. Technika je pro mě prioritní, vnější podoba není tak podstatná.
Už jste o tom mluvil, ale svezení ve formuli je asi úplně něco jiného než v cestovních autech, na jaká jste byl zvyklý, že?
Je to nesrovnatelné. Zásadní rozdíl je v tom, že ve formuli sedíte venku a téměř na zemi. Je tam třeba daleko větší přítlak v zatáčkách, daleko větší rychlosti. Co se týče vozu A1GP, tak tam je obrovské přetížení na brzdách. Tam zabrzdíte z 270 kilometrů za hodinu na dvojku na rychlost 60 kilometrů v hodině za dvě vteřiny. Prostě neuvěřitelné. Pro mě byly tyhle věci nezvyklé a musel jsem svoji hranici pudu sebezáchovy posunovat dál a dál a tím pádem jsem zrychloval. Samozřejmě to ale nejde hned.
Byl jste spokojen se svým účinkováním v této sérii?
Spokojený budu, až budu vyhrávat, až budu jezdit na bednu. Ale po prvním závodě, kdy jsem dojel desátý, jsem si říkal, že by to mohlo být lepší a lepší. Měl jsem z toho docela dobrý pocit na to, kolik jsem měl s tím autem zkušeností. Pak přišly Brno a Sepang, kde jsem zjistil, že se mám ještě hodně co učit. Ale neztrácel jsem hlavu. Bral jsem to tak, že všechno špatné je pro něco dobré a že jakákoli zkušenost ze závodů se mi bude hodit. Posledně jsem se s tím autem už cítil daleko líp. Čím víc kol mám odjetých, tím vícmi připardá, že jede pomaleji a že si s ním můžu dovolit víc a víc.
Teď už se však zřejmě výhradně zaměřujete na formuli 3. Stal jste se továrním jezdcem mercedesu.
Šéf týmu Mücke Motorsport, který reprezentuje Mercedes Benz, nechce, abych kombinoval dvě série dohromady, obzvláště A1GP, což je specifická třída, která se moc nedá srovnat s těmi ostatními.
Jaké jsou vaše dojmy z testování formule 3?
Docela dobré. Měl jsem trošku strach z toho, že všichni ostatní jezdci, se kterými jsem se o tom bavil, ať už to byl brácha Jarek nebo Tomáš Enge, říkali, že to je zvláštní formule. Že se prý těžko řídí a nejede se s ní moc dobře. Ale já si myslím, že je to hezké svezení. Auto funguje krásně, má taky velký přítlak. Nemá to sice tak velkou motorickou sílu jako vůz A1GP, ale chová se to daleko lépe podvozkově. Je to prostě profi formule.
Mezi závody a testováním toho hodně nacestujete. Počítáte si vůbec nalétané míle?
To bych nebyl schopen dát dohromady. Cest je moc, ale mám rád závodění a to k tomu patří. Nijak mi to nevadí. Jen mi to vadí v tom, že se nemůžu pořádně věnovat škole. Je to složitější s docházkou. Uvidím, jak se popasuju se zkouškami na Moravské vysoké škole v Olomouci, kde studuju ekonomiku a management.
Kromě letadel jste se dopravoval na závody i vlakem s Emersonem Fittipaldim. Jaké to bylo?
To byla pěkná záležitost. Pobyl jsem s legendami formule 1 Fittipaldim, Lammersem, Watsonem, což nemůže jen tak každý. Prostě nádhera. Dokonce jsme spolu šprýmovali.
A sledoval jste tu dohru? České dráhy dostaly pokutu za to, že Fittipaldi řídil Pendolino.
Nevím, co bych k tomu měl říct. Někdo se toho prostě chytnul.
Vyzkoušel jste i komentování závodů v televizi a byl jste i v zábavném pořadu Karla Šípa. Užil jste si to?
Byla to pro mě další zkušenost. Zpočátku jsem se toho trochu bál, nevěděl jsem co čeho jdu. Říkal jsem si, co na mě může vybalit? Ale bylo to příjemné, nakonec jsem se rozpovídal a byla to sranda.
Prý chodíte často do posilovny. Na co se zaměřujete?
Nejdůležitější je výdrž. Podstatné je, aby byl závodník schopen podávat po nějakou dobu výkon stejný. Aby nešel rychle na vrchol, tam byl chvíli, a pak rapidně spadl dolů. A samozřejmě by závodník neměl podcenit ani svaly.
Které?
Záleží, co člověka bolí, co má slabé. Mě pobolívají záda, takže je cvičím. Ze začátku mě bolel i krk, protože jsem nebyl zvyklý na velké odstředivé síly v zatáčkách. Udržet hlavu je někdy problém. Ale zlepšil jsem se a už mě to vůbec netrápí.
S čím budete letos spokojený?
Čeká mě náročný rok. Bude to těžká zkouška, protože Eurosérii formule 3 bych zařadil do nejvíce náročné kategorie, kde se třídí závodnická špička. Z této kategorie postoupili do F1 třeba Lewis Hamilton, Robert Kubica nebo Nico Rosberg. Ti, co uspějí, jdou dál, ostatní to mají daleko ztíženější. Teď se snažím udělat pro to všecko a když jsem tu šanci dostal, tak ji chci využít a oplatit to nějakým dobrým výsledkem. Měl bych jet dvě sezony a v té první bych se chtěl do toho dostat a spokojený bych byl, kdybych byl na stupních vítězů. Ale je to vysoká laťka. Necháme se překvapit.
