I ženy dříve závodily, dnes však tvoří pouze kulisy

  • 2
Praha - Ani tak silně mužská záležitost, jakou je formule 1, se neobejde bez žen, byť jejich přítomnost je v dnešní době omezena na tiskové mluvčí týmů, hostesky a manželky či přítelkyně závodníků. Nebývalo to vždy takové. Historie formule 1 pamatuje několik závodnic. Poslední se však objevila před deseti lety a dnes je pouhá existence ženského faktoru traumatem většiny majitelů týmů. Peter Sauber loni vydal svým jezdcům zákaz brát si na první tři závody přítelkyně, protože se bál nesoustředěných výkonů. Sex závodníkům zakazoval už v sedmdesátých letech Ken Tyrrell.

"Jezdec, který promiluje noc před startem, je nepoužitelný," hřímal. A když Jacques Villeneuve loni vystoupil z vozu připraveného rozjet se do tréninku jenom proto, aby políbil snoubenku, mladičkou americkou baletku, jeho týmový šéf mu nařídil, že na příští závod ta slečna už nesmí.

Ženy ovšem patří k motoristickému sportu od jeho úsvitu. Připomeňme Elišku Junkovou, která roku 1928 jako jediná žena v dějinách vynikla na slavném sicilském závodě Targa Florio. Do formule 1 ale jako první žena usedla Italka Maria Teresa de Filippisová, která roku 1958 jela tři Velké ceny za Maserati a nejlépe skončila v Belgii - desátá, s odstupem dvou kol za vítězem.

"U žen v porovnání s muži nejde o sílu. Do formule 1 se nemohou nikdy prosadit proto, že jim chybí disciplína," řekl David Coulthard. "Ženy nejsou dostatečně agresivní," tvrdí proslulý komentátor britské televize Murray Walker. A Eddie Irvine, který má lepší pověst playboye než závodníka, rozhořčil nejen feministky, když prohlásil, že "ženy nemohou jezdit formuli 1, jelikož mají příliš malý mozek".

Nejslavnější závodnicí ve formuli 1 byla další Italka Maria Grazia (Lella) Lombardiová, jíž jeden multimilionář koupil místo v týmu March, kde jela v letech 1975-76 dvanáct závodů. Při Velké ceně Španělska 1975 skončila jako první a dosud jediná žena mezi nejlepšími šesti v cíli. Okolnosti však byly mimořádně problematické.

Kvůli obavám jezdců z nebezpečeného okruhu se málem nestartovalo. Po nárazu Němce Stommelena do bariéry, která se rozlomila, zemřeli pořadatel, novinář a dva hasiči a závod byl předčasně ukončen. Kvůli tomu se dávaly jen poloviční body a Lombardiová tehdy získala za šesté místo půlbod. Italka poté závodila na amerických okruzích, ale roku 1992, ve věku 42 let, podlehla rakovině.

Třikrát neúspěšně se pokoušela kvalifikovat do závodu formule 1 Britka Davina Galicaová, čtyřnásobná účastnice olympijských her ve sjezdovém lyžování. V roce 1990 aspoň vyhrála britský šampionát tahačů na okruzích. Stejný osud potkal ve formuli 1 dceru bohatého italského obchodníka Giovannu Amatiovou. Tatínek jí v roce 1992 pořídil za tři miliony dolarů místo v týmu Brabham, ale tři neúspěšné kvalifikace rovněž znamenaly odchod. Noviny si však Amatiové nadále všímaly - kvůli údajnému vztahu s Nikim Laudou.

Naposledy loni proběhla zpráva o ženě kandidující na závodní místo, to když Irka Sarah Kavannaghová měla testovat vůz týmu svého krajana Eddieho Jordana. Nestalo se. Ani Erja Häkkinenová, která jako jediná z manželek sledovala závody přímo z týmové garáže McLarenu, se už letos neobjeví. Formuli 1 zůstávají jen modelky v plavkách.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž