Poté, co se slibná kariéra Romaina Grosjeana po několika uspěchaných a nepovedených závodech v F1 rychle vypařila směrem málo ceněného MS vozů GT, platí jako největší francouzské naděje úřadující mistr evropské F3, 20letý Jules Bianchi. Ferrariho trojka v Barceloně patřila mezi nováčky, ale Julesův nejrychlejší čas v kvalifikaci ale nebyl senzací.
Mnohem více se experti divili slabým výkonům zkušených jezdců, kteří v předsezonních testech jasně naznačili, že budou chtít bojovat o titul: ze startovních pozic 9, 10 a 13 ale páni Maldonado, Valsecchi a Van der Garde mohli v sobotním závodě doufat tak přinejlepším v hrstku bodů. Ani o bodech se po nešťastném pátku asi nezdálo Josefu Královi: kvůli nehodě s Brazilcem Raziou nemohl s poškozeným vozem dosáhnout lepšího, než 18. času, což mu zhatilo všechny vyhlídky na úspěšnou sobotu.
Favorité stáli v prvních dvou řadách: tři desetiny za Bianchim to byl zkušený Mexičan Sergio Perez (Barwa-Addax), Bianchiho silný týmový kolega Sam Bird a německý debutant Christian Vietoris (Racing Engineering).
Přihlouplý okruh nedaleko Barcelony je bohužel znám jako trať, na které se nedá předjíždět a jezdci proto dobře věděli, že "kdo vyhraje první zatáčku", ten nebude mít daleko k vítězství. A právě s touto filosofií se vrhli do první kombinace pravá-levá-pravá. Poleman se odlepil zle, zatímco se dobře startující Christian Vietoris do první zatáčky cpal jako první.
Nikdo nechtěl polevit a to nemohlo dopadnout dobře. Vietoris s Bianchim se střetli a letěli z dráhy, Bird si ohnul spoiler a Perez hledal záchranu v záchytné zóně. Vítězem této skrumáže byl Mexičan, který se z prvního kola vrátil na prvním místě před Picem, raketově startujícím Riccim a Maldonadem.
Král využil výpadků soupeřů a počáteční fázi závodu strávil na 12. místě za Fabio Leimerem. Zatímco ovšem měl Švýcar k dispozici vůz, se kterým mohl útočit, nezmohl se Král na víc, než poctivě sbírat zkušenosti. Leimer předstihl mimo jiné Josefova týmového kolegu Ericssona a později i Valsecchiho, což mu vyneslo osmé místo v cíli. Ericsson zůstal za překvapivě pomalým Valsecchim viset, čehož využil i Král a oba dojel. Duo Super Novy tak mohlo kroužit druhou polovinu závodu po trati v tandemu, ale daleko za vytouženými výsledky.
Na špicče se zdály být kostky vrženy, ale ani Perez neměl vyhrát. Plány mu zhatil jeden z mechaniků, který potřeboval příliš dlouhý čas k výměně zadního kola, což Mexičana vrhlo zpět na 4. místo. Vedení tak zdědil Charles Pic, a i když se výborný Ricci 10 kol před koncem přisál až do jeho závětří, našel pilot Ardenu vždy patřičnou odpověď na jeho útoky.
"Tak to bylo opravdu výborné! Jistě, po startu jsem měl štěstí, že jsem se dokázal vyhnout nehodě v první zatáčce a pak mi pomohly i Perezovy problémy. Ricci za mnou byl ale opravdu rychlý a musel jsem z auta vymáčknout opravdu všechno," těšil se v cíli Pic - inu ve Francii nemají jen Bianchiho a Grosjeana. Šéf týmu Arden, Christian Horner mohl být dvojmo spokojen: pro nedělní GP si přeci jeho jezdci Webber a Vettel zajistili první startovní řadu.
Výborný Giacomo Ricci, který má s týmem DPR smlouvu pouze závod od závodu, dojel druhý: "Jaký to den, jaký to důležitý výsledek! Po první zatáčce jsem přepočítal auta přede mnou a myslel si "Ježišmarjá, vždyť jsem třetí!" Do závodu jsem šel s poněkud riskantním nastavením – a vyplatilo se. Snad teď dostanu i další šanci."
Neméně šťastný byl I třetí muž na pódiu, domácí borec Dani Clos, který zajel životní závod. Nedělní sprint na 25 kol začal se zpožděním. V zahřívacím kole explodoval Perezovi motor, Mexičan při tom nesportovně zůstal na dráze a z poloviny ji zaolejoval. Za tuto hloupou akci mu nyní hrozí penalizace pro příští závod.
Po úklidu ukázal nejlepší nervy Leimer. 21letý jezdec stáje Ocean vyrazil na výbornou a zbytek závodu pojel způsobem, jako by nikdy nedělal nic jiného, než vedl pole GP2. "Každý se mne ptá, jak jem se vypořádal s tlakem, stát na pole-position. Je to ale zajímavé: jakmile sedím ve voze, tak jsem schopen naprosté koncentrace a vše kolem nevnímám," vysvětlil úřadující mistr Formule Masters, který sázel na trať rekordní kola jedno za druhým. S přehledem vyhrál před duem týmu Rapax v překvapivém pořadí Razia-Maldonado.
Josef Král asi již v pátek ráno vstal levou nohou. Po nezaviněné kolizi kvalifikaci a bledém sobotním představení neměla ani neděle přinést pokrok. Na startu vyrazil o vlásek příliš brzy, jeho souboj a lehká kolize před první zatáčkou s Valeriem tedy neměly velkého významu, protože si musel později odbýt penalizaci průjezdu boxy. V cíli na Čecha zbylo pouze 19. místo a takové "vítězství ve východní divizi" před Bulharem Arabadžijevem a Rumunem Herckem jen težko odpovídá jeho ambicím.
Své ambice zato naplno vyžil Brit Bird. Již v sobotu byl po své zastávce v boxech jezdcem, který předjel nejvíce soupeřů a v neděli ukázal z 9. místa na startu rvavou a nekompromisní jízdu až na 4. pozici v cíli. Za ním dojel zajímavý vláček v pořadí Turvey, Clos, Pic, Ricci, Van der Garde a Tung.
Z Barcelony se GP2 stěhuje pár set kilometrů na východ, do Monaka, kde se již za čtyři dny jede kvalifikace příštího závodu. Josef Král zná úzkou dráhu knížectvím jen z počítače – hůře než v Barceloně ale snad dopadnout nemůže.
