Milan Fridrich, hrající legenda českého florbalu, si právě v těchto vypjatých bitvách prodlužuje kariéru. Už předloni se dal na trénování, úvazek měl v Tatranu Střešovice i u reprezentace, na svoje mateřské Znojmo ale nezapomněl. Loni byl u jeho záchranářských prací jako konzultant a letos rovnou oblékl svůj dres s číslem 27.
Na zápasy je to v jihomoravské sérii 1:1, další dva duely se hrají zítra a v neděli ve Znojmě. „Jsem dost starý na to, abych byl nervózní. Jako trenér trpím víc, hraní si užívám. I když jsou to těžké zápasy,“ připouští Fridrich, který letos oslaví 40. narozeniny. S florbalem dosáhl mnohého. Sedmkrát se Střešovicemi vyhrál ligu, jako kapitán vedl národní tým na mistrovství světa, odkud má dva bronzy.
A Znojmu, kde skvělou kariéru kdysi zahájil, pomohl do superligy a párkrát za ně v nejvyšší soutěži nastoupil, než to začalo „drhnout“ s působením u reprezentace.
Tehdy se Fridrich rozhodl skončit. Jenže... nikdy neříkej nikdy.
„Kluci mě přemluvili,“ usmívá se téměř omluvně. Znojmo má v srdci, proto má přemlouvání pro tamní činovníky šanci na úspěch.
„Jinde než ve Znojmě by to nešlo,“ říká veterán. „Sám bych do toho po roce a půl pauzy nešel, ale trenér (Jan Šťastník) i kabiny mi dávají velkou důvěru. Chtěl jsem ji oplatit. Kvůli reprezentaci jsem je tady předloni nechal, cítil jsem jako povinnost jim pomoct,“ říká upřímně.
Protože nehrál už více než rok, muselo mu Znojmo obnovit registračku. „Stojí to asi pětistovku, nevím přesně,“ odhaduje.
Znojmu se jeho služby bez debat vyplácejí, druhý zápas play down Fridrich rozhodl. „Jsem za tyhle zážitky rád,“ nezastírá odchovanec, že si zahraje s chutí. Což ale neznamená, že by ke svým výkonům neměl (coby trenér) kritický odstup. „Řešení šancí a herních situací může být lepší. Už nejsem hráčem, který je schopen sám tvořit. Úplně ono to není,“ poměřuje se.
Nejen proto Fridrich váhá, zda play down dohraje. A kdyby byla série úspěšná, tak jestli by nastoupil v té další, závěrečné, kde by Znojmo muselo záchranu stvrdit.
Je zde ještě jednání o dalším trenérském působení, které právě nyní vede. Kdyby ho dotáhl do konce, ať už by to bylo ve Střešovicích, u reprezentace, nebo jinde, jako hráč by musel hned skončit.
„Zatím nevím nic nového. Velmi bych stál o to, aby Milan ještě hrál. On se kloní k tomu, že to spíš už nechá našim stabilním hráčům. Tak kdo ví,“ krčí rameny Šťastník.
Každý další zápas téhle legendy může být tím posledním.
