K rozhovoru trenéři českých reprezentací svolili během florbalového superfinále v Ostravě. Z elegantního Fina od začátku vyzařoval přirozený respekt a sebevědomí spojené s jeho prací a profesionálním přístupem. Vedle sedící Švýcar se sympatickým výrazem za svým kolegou v ničem nezaostával. Navrch přidal i pár vtipů.
„Nevím, jestli můžeme vyčerpat bankovní účet takovým způsobem,“ reagoval Rhyner s úsměvem třeba na otázku, jak často plánuje objíždět kluby po republice. S vážným tónem ale dodal: „Kluby moc potřebujeme, musí pracovat společně jako jeden národ, ne kopat samy za sebe.“
Výhra nad Švýcarskem5:4 v prodloužení, listopad, 2017 Kromě zápasu o bronz na mistrovství světa v roce 2014 porazili muži Švýcary i v listopadu 2017 během turnaje Euro Floorbal Tour poměrem 5:4 v prodloužení. |
Dohonit světovou trojku zabere čas. Český florbal (mužský i ženský) stále patří do TOP 4, ale nelze si nic nalhávat, Češi na konkurenty ztrácejí. Muži si poslední důležitou výhru na mistrovství světa nad Finskem, Švýcarskem nebo Švédskem připsali v roce 2014 (se Švýcary v zápase o bronz). Od té doby přicházejí jen porážky.
Kettunen vede reprezentaci mužů přes rok, Rhyner působí u výběru žen jako asistent už dvě sezony a na začátku roku se stal hlavním koučem.
Jak vnímáte svoje působení u národních týmů?
Petri Kettunen: Je to velmi zajímavé, jsem šťastný, že s těmi kluky můžu pracovat. Nastavili jsme správný směr a máme co vylepšovat. Ze začátku byla klíčová obrana, Češi dříve od hlavních soupeřů dostávali osm branek v utkání, dnes jsme ten průměr tak o polovinu snížili, to je velký krok vpřed. Na obraně ale musíme dál pekelně pracovat. Nyní se k tomu zaměřujeme na vytváření šancí, proměňování a efektivitu.
Sascha Rhyner: Snažíme se nastavit stejnou filozofii, vydat se stejným směrem. Možná se lišíme v aspektech, na čem pracovat. Ženskou reprezentaci obrana netrápí, spíš útok. Proti třem nejlepším dokážeme vstřelit jeden gól, maximálně dva. To musíme vyřešit. Nemůžeme očekávat zázraky, Švédsko na dalším turnaji neporazíme (podnik Euro Floorball Tour, kterého se účastní Česko, Švédsko, Finsko a Švýcarsko, se koná od pátku do neděle ve Finsku). Musíme se ale naučit dávat jim góly.
Společně se snažíte zlepšit celý systém, propojit unii a kluby, jak to zatím jde?
Kettunen: Rok je krátký čas, ale hodně diskutujeme, dáváme impulsy, pracujeme. Uvidíme, jak to půjde do budoucna. Za propojení unie a klubů jsem šťastný. Trénink hráčů je na denní bázi, jedině kvalitní každodenní přípravou se posuneme dopředu. Národní tým nemůže vytvářet hráče, ti se tvoří v klubech. Jsem potěšen, že se kvalita zlepšuje.
A co v ženské kategorii, budete vyjíždět za kluby po celé republice?
Rhyner: Nevím, jestli můžeme vyčerpat bankovní účet unie takovým způsobem. (smích) Abych byl upřímný, musíme vytvořit skupinu, která bude pracovat. Ale pracovat musí hlavně kluby. My je potřebujeme! Musí pracovat společně jako jeden národ, ne kopat samy za sebe. Kluby si musí uvědomit, že je dobré mít kvalitní národní tým.
Vidíte u klubů lepší přístup? Vy jste také řekl, pane Kettunene, že se český florbal musí probudit.
Kettunen: Kluby se zajímaly. Sice nevidím denní tréninky, ale dělal jsem nějaké demonstrativní na ukázku. Zatím vidím změny v superlize, v detailech. Ale musíme se koukat i na to, co se děje na mezinárodní úrovni. Jsou tu nové impulsy, unie reaguje na naše požadavky, musíme se hodně zlepšit.
Je potřeba v Česku změnit systém výchovy a vývoje hráčů?
Rhyner: Myslím, že jo. Zrovna jsme se o tom s Petrim bavili na tribuně. Čeští hráči jsou zvyklí na danou strukturu, na autoritu a přísná pravidla, podle kterých se na hřišti řídí. My říkáme, že to není hra trenéra, ale těch hráčů. Musíme je naučit správně se rozhodovat. Nemůžou čekat na herní vzorce z knížek, na to, co jim trenér nakázal. Jde o celý systém, o komplexní přemýšlení, obránci útočí, útočníci brání. Neexistují žádné skryté čáry, za kterou už na hřišti obránce jít nemůže. Pro hráče existují čtyři role: 1) Mám míček, 2) Nemám míček, ale má ho můj tým, 3) Soupeř má míček, 4) Soupeř nemá míček. Nemá smysl mluvit o nějakém systému dva-dva-jedna, dva-jedna-dva. To není relevantní. Důležité je, aby se hráč uměl pohybovat v těchto čtyřech situacích.
Kettunen: Hráč musí v zápase převzít zodpovědnost, musí myslet sám za sebe. Přemýšlet o tom, jaká rozhodnutí dělají s míčkem, bez míčku. To se zlepšuje.
Narazili jste i na problémy s jazykem?
Kettunen: Samozřejmě by bylo ideální, kdybych uměl perfektně česky, zatím to chce čas. Je to trochu těžší, pár problémů je, ale nic, co bychom nemohli vyřešit. Cokoliv lze vyřešit, musíme najít cestu, jak komunikovat, je to o přístupu. (Rhyner vedle souhlasně kývá hlavou)
Oba týmy nyní čekají zápasy v rámci Euro Floorbal Tour, muži hrají v Brně, ženy ve Finsku, s jakým cílem do turnaje vstupujete?
Kettunen: Očekávám, že ukážeme, co jsme natrénovali. Musíme být více efektivní a chytřejší na míčku. Turnaj pro nás bude důležitý, ale ne podle výsledků. Chceme vidět zlepšení. Pokud uspějeme, dobře, ale víc se zaměřuji na to, co se objeví v zápasech.
Rhyner: Nominaci žen ovlivnil nově nastolený mentální přístup ke hře, tím se mění i styl hry. Chceme hrát agresivněji v obraně bez míčku, na to potřebujeme rychlejší hráčky. Během play off české ligy mě příjemně překvapila Natálie Martináková z Vítkovic. Takovou hráčku chceme, je kreativní, umí kličky jedna na jednu, brání, přemýšlí týmově. To je hráčka pro budoucí úspěchy.
Ještě otázka k Matějovi Jendrišákovi, kterého teď zvolili šestým nejlepším hráčem světa. Co pro vás jeho osobnost znamená?
Kettunen: Je velkým idolem pro ostatní hráče, titulní stránkou českého florbalu. Pro nás je výborné, že ho máme. Doufáme, že příklad, který dává, budou ostatní následovat. Aby se dostali na jeho úroveň.
V rozhovoru pro iDNES.cz o vás mluvil s respektem, je to něco, na co se v práci zaměřujete? Respekt, profesionální přístup?
Kettunen: Profesionální přístup je potřeba, reprezentanti jsou excelentní, opravdoví profesionálové. A doufáme, že se to posune i na úroveň klubů.
V prosinci hostí Česko mistrovství světa mužů, co bude klíčem k úspěchu?
Kettunen: Užít si tu událost. Nemusíme se výsledků bát, musíme si to užít. Jen jednou za kariéru se naskytne příležitost hrát doma před svými fanoušky.
