"Když zbývalo 8 kilometrů, rozpoutala se bouřka a začaly létat blesky," popisoval ředitel závodu. "V ten moment jsme udělali rozhodnutí kvůli bezpečí závodníků etapu neutralizovat."
Jury však nemohla se závodníky komunikovat, protože v podnicích této kategorie se nesmějí používat vysílačky, ty jsou povolené jen v závodech World Tour. "Něco na mě volali z motorky, ale já nerozuměl," říkal Carpenter.
Proto direktoriát vpřed vyslal vůz neutrální podpory Mavic, aby peloton zpomalil. To však cyklisty i jejich sportovní ředitele rozladilo. Ve sjezdu? Na blátě? V plné rychlosti? Navíc v takové teplotě, když jsme durch mokří? čílili se.
"Zastavit závodníky se samozřejmě nepodařilo. Projeli celou tu nebezpečnou pasáž a až pak je rozhodčí zastavili," říkal Jonas Carney, sportovní direktor týmu Optum Pro Cycling. "Nejhorší rozhodnutí rozhodčích, jaké jsem kdy viděl."
"Měli to udělat na vrcholu a ne v půlce sjezdu, už jsme projeli tím nejhorším. Naštěstí se nikomu nic nestalo," divil se zvláštnímu rozhodnutí Alex Howes z Garminu, druhý v etapě, po níž přebral vedení. A rozlobený Američan Van Garderen pak vyzval: "Zaveďte vysílačky zpátky."
Když lídr Carpenter stál s rozhodčími, trvalo 45 sekund, než se přiřítili pronásledovatelé. A on drkotal zuby. „Bundu! Hned! Jinak zmrznu," pomyslel si. Dlouhé a studené minuty pak stáli všichni na místě. "Všichni jsme byli vyčerpaní a jsme měli husí kůži. Nebyl to pěkný pohled."
