"Je to strašně cenný výsledek," řekl reprezentační kouč Petr Klouček. "Spolu se Šimůnkem je Štybar budoucností našeho cyklokrosu." Kdo je ten 22letý mladík, do něhož vkládá Klouček velké naděje?
Pro Čechy může být tajemnou tváří, kterou se teprve teď naučí poznávat. Těžko si mohou pamatovat dítě, kterému se v sedmi letech podařilo vyhrát světový titul v bikrosu.
Anebo teenagera, který se v patnácti letech osamostatnil a vyrazil do Švýcarska na první zahraniční angažmá. "Občas se mi zastesklo, i když rodiče za mnou jezdili každých čtrnáct dnů," vzpomíná Štybar.
Další adresou byla Itálie, potom Belgie. Tam teď bydlí v domečku s kadeřnicí Ine, dlouholetou přítelkyní. A jezdí za prestižní stáj Fidea, jejíž modrobílý trikot oblékají i domácí hvězdy Vervecken s Wellensem nebo český dlouhán Petr Dlask.
|
Zdeněk Štybar |
"Je důležité, že jsem na šampionátu pro tým získal medaili. Moje postavení v klubu se však nijak nezmění." Už dávno je jasné, že má pro závody na kole obrovské předpoklady.
Dokázal se prosazovat mezi silničními specialisty, hlavní doménou je však cyklokros. V kategorii do 23 let v něm před dvěma a třemi roky posbíral dvě zlaté medaile.
A letos vystartoval s plnou parádou i mezi dospělé. S velkým náskokem vyhrál hned první závod Světového poháru. "To byl krásný pocit. Vyrazil jsem hned po startu a pak kroužil s minutovým náskokem před všemi esy." Když na začátku ledna přijel v roli hlavního favorita na domácí šampionát do Mnichova Hradiště, hlásil, že necítí pořádnou sílu v nohou. Přesto získal titul.
"V mezinárodní konkurenci by ale tenhle výkon určitě nestačil," vykládal Štybar. V Trevisu o víkendu už sílu v nohou cítil. "Jako dlouho ne," říkal.
Držel se v čelné skupině, nastupoval, útočil. A v cíli nestačil jen na Nizozemce Larse Booma. "Škoda, nebyl o tolik lepší. Zlato bylo blízko." Tak snad příště.
