Co jste si pomyslel v sobotu ráno, když jste se probudil před rozhodující etapou letošní Vuelty?
Že pojedeme na plný plyn, stejně jako každý den. Celý tým byl připravený udělat cokoliv pro naše vítězství. Například Alessandro Vanotti měl v pátek těžký pád, dnes nemohl pořádně ani chodit, a přesto se rozhodl startovat. Také Paolo Tiralongo, který nás musel opustit už ve třetí etapě se zraněním, jež si vyžádalo 35 stehů, chtěl tehdy za každou cenu pokračovat, ale opravdu nemohl. Odhodlání všech mých pomocníků bylo na této Vueltě obrovské.
Byl jste přesvědčený, že dokážete v sobotu uštvat vedoucího Toma Dumoulina a sebrat mu potřebných šest vteřin?
Tom na této Vueltě prokázal, že je velice silným jezdcem, dobrým časovkářem i vrchařem. Jel mimořádnou Vueltu. Mohu mu jen pogratulovat. Dnes jsem ale věděl, že je to dobrá etapa k útoku, nejtěžší etapa z posledních čtyř dnů. Celý můj tým pracoval tvrdě. Obrovskou práci odvedli na čele pelotonu Dario Cataldo i Diego Rosa. Potom Mikel Landa úžasně zatáhl na špici, bez jeho vystupňování tempa by útok nebyl možný. Načež přišla na Morcueře naše chvíle.
Napoprvé však ještě Dumoulin dokázal na váš útok zareagovat.
Vytvořili jsme si malý náskok, pak se k nám Dumoulin opět dotáhl. Ale viděl jsem na jeo tváři, že už je trochu unavený. Na chvíli jsme zpomalili, abychom za další dva kilometry zaútočili znovu. Podařilo se nám ho odpárat, jenže pak si dlouho udržoval odstup jen okolo 15 vteřin. Rozhodli jsme se tedy znovu akcelerovat. Louis Leon Sánchez a Andrej Zeits, kteří předtím jeli v úniku, se k nám stáhli. Vydali ze sebe nesmírné úsilí, aby se náš náskok zvětšil - a povedlo se. Bez všech těch chlapců by celé toto dílo nebylo možné.
Motivoval jste se například i tím, jak dokázal v samém závěru zvrátit průběh Vuelty před třemi lety Alberto Contador?
Tato Vuelta byla stresující, plná pádů a psychicky vyčerpávající. Ale snažil jsem se, abych do posledních etap vydržel mentálně čerstvý a klidný. Pořád jsem si říkal: Vuelta končí až v Madridu. Motivoval mě především Paolo Tiralongo, můj přítel i mentor. Včera i dnes ráno mi telefonoval, ať určitě zaútočím. A Alberto Contador je můj velký idol. Řadu let právě Alberto ukazoval, že se vždy snaží útočit, i když se zdá, že je to příliš daleko od cílové čáry, nebo že má v celkovém pořadí už příliš velkou ztrátu. Jsem rád, že nyní kráčím v jeho stopách.
Už předtím byla mimořádně důležitá časovka v Burgosu, kde jste udržel za Dumoulinem přijatelnou ztrátu. Považujete ji za jeden z klíčových momentů vašeho vítězství?
Ano, ta byla extrémně důležitá. Připravil jsem se na ni opravdu dobře a z výsledku jsem byl strašně šťastný, protože byl výrazně lepší než na Giru. Ale musím na časovkách nadále pracovat, na Grand Tour jsou čím dál důležitější.
Naposledy jste na závodě Grand Tour nastoupil v jednom týmu s Mikelem Landou, který po sezoně Astanu opouští. Jakou mu věštíte budoucnost?
Mikel prokázal, že je silným, velmi silným jezdcem, speciálně na Grand Tour. Jsem smutný, že v příštím roce už nebudeme ve stejném týmu, protože jsme dobří přátelé. Mnohokrát se pro mě letos obětoval a vzdal se některých svých ambicí, aby mi na Giru a na Vueltě pomohl. To je něco, co pro 25letého kluka není jednoduché udělat. Ale Mikel to udělal a nehovořil o tom. Přesto sám dokázal vyhrát dvě etapy, jednu na Giru a jednu tady. Bude pro mě v budoucnu velkým soupeřem.
Pojedete příští rok na Tour?
Ještě nikdy jsem na ní nestartoval, moc rád bych ji jel. Ale musím počkat na týmový mítink, který určí mé cíle pro příští sezonu.
Kdo je vlastně nyní hlavním lídrem Astany, vy nebo Nibali?
Vincenzo Nibali je velký jezdec, který vyhrál tři Grand Tour. V našem týmu to není otázka, kdo je lídrem a kdo jím není. Já mám své cíle a on má své. Na této Vueltě byl Vincenzo také, musel ji opustit po druhé etapě, ale nadále platí, že oba se budeme snažit dosáhnout nejlepších možných výsledků pro náš tým. Jsme profesionálové, jinak to ani být nemůže.
