„Moc pro mě tohle vítězství znamená, ale určitě se nic nemění. To, že jsem vyhrál jeden závod, ze mě nedělá šéfa týmu. Pořád musím hodně pracovat, ale myslím, že jsem schopný velkých věcí. Stále budu podporovat své starší kolegy, včetně Naira, ještě se od něj mám co učit,“ povídal v cíli čerstvý vítěz s úsměvem.
Vždyť se od svého staršího bratra učil už odmala...
Připomeňme si ten příběh. Mladý Nairo Quintana každé ráno vyráží z rodné osady La Concepción do 16 kilometrů vzdálené školy. Každý den ho domů čeká osmiprocentní stoupání, na jehož konci čekají rodiče, kteří vítají vítěze etapy.
„Od patnácti do osmnácti jsem to jezdil každý den,“ vzpomínal později Nairo. Místo žlutého trikotu ho rodiče oblíkli do Ruany – kolumbijského oděvu podobnému mexickému ponču, akorát ze silnější vlny.
Příběh krásný a pravdivý. Ale stejný psal i o dva roky mladší Dayer. Taky s bratrem závodil do kopce, taky ho rodiče oblékali do Ruany a také od mala trénoval ve vysokých nadmořských výškách.
Oba si jsou podobní vzhledem i vzrůstem, oba vynikají ve strmých bolestivých stoupáních, ale co se týče osobnosti, podle mladšího z dvojice jsou každý jiný. „Jsem trochu větší extrovert, ale na druhou stranu na profesionální úrovni jsem spíš zmatkář,“ srovnává se se slavnějším bratrem třiadvacetiletý cyklista.
Ani nástup mezi profíky neměl tak rychlý jako jeho starší bratr, který ve dvaceti vyhrál slavný Tour de l ́Avenir – obdobu Tour de France pro jezdce do 23 let.
V jednadvaceti ale ovládl královskou etapu závodu Kolem Rakouska končící na stoupání Kitzbüheler Horn.
Starší Nairo Quintana už stihl vyhrát Giro d ́Italia. Naváže na něj mladší Dayer?
Tehdy v roce 2014 byl součástí desetičlenného úniku, který si ale za celý den nevypracoval větší než tří a půlminutový náskok. Pod cílový kopec přijel Kolumbijec ve skupině s náskokem dvou minut na hlavní pole. A to mu stačilo.
Postupně ujel všem svým souputníkům z úniku a v cíli se radoval z největšího vítězství kariéry. Až necelou minutu za ním dojel Damiano Caruso. „Snad tohle vítězství ukáže, že nejsem jen bratr Naira,“ přál si.
Ale na to si ještě musel skoro dva roky počkat.
Loňská sezona totiž mladšímu z bratrů Quintanových vůbec nevyšla. Nevyhrál žádnou etapu, dokonce nebyl ani jednou v nejlepší desítce celkového pořadí jakéhokoliv závodu.
Ten že má být stejný talent jako druhý muž Tour?
Nebyla to chyba, že jsme ho vzali spolu s Nairem? Ptali se nejspíš šéfové Movistaru.
Až letos je „Malý Indián“, jak se mu po bratrovi přezdívá, přesvědčil. A hned ve svém prvním závodě.
Argentinský etapák Tour de San Luis často využívají nejlepší vrchaři světa jako svůj start do sezony. V roce 2010 zde vyhrál Nibali, o dva roky později Leipheimer před Contadorem, předloni zase Nairo Quintana.
A ani letos nešlo o druhořadou záležitost. Na startu stáli Majka, Nibali, Vuillermoz, Lopéz, Nairo i Dayer Quintanovi... To už je slušná konkurence.
„Jsem na tom stejně jako v minulém roce,“ hlásil před startem Nairo Quintana. Byl jasným lídrem Movistaru s tím, že mu bratr má být k ruce v nejtěžších etapách.
Ale všechno se změnilo po čtvrté etapě.
Sotva se terén zlomil do finálního stoupání, přišel útok Quintany. Ale ne toho, od kterého by každý to čekal. Vpřed se totiž vydal Dayer. Vysoké tempo sice nevydržel, ale i tak dojel čtvrtý o víc než půlminutu před svým starším bratrem. „Dneska nám spolupráce úplně nezafungovala, ale v dalších dnech budeme chtít útočit znovu. Byl bych rád, kdyby Dayer vyhrál, za všechnu tu práci, kterou odvádí, si to zaslouží,“ říkal v cíli zkušenější z dvojice.
V následující etapě přišel hromadný pád způsobený týmovým parťákem Adrianem Malorim, kterého museli lékaři uvést do umělého spánku. To kolumbijské bratry ještě víc nabudilo. Během královské etapy nasadil Nairo takové tempo, že se ho udržel jen mladší sourozenec s Miguelem Angelem Lopezem z Astany. Ten si nakonec dojel pro vítězství v etapě, ale v celkovém pořadí svítilo na první místě jméno: Dayer Quintana. Třetí byl jeho starší bratr.
„Zodpovědnost ležela hlavně na mě, protože Nairo byl z toho pádu potlučený. Sám jsem překvapený, jak jsem to zvládl,“ povídal čerstvý majitel zeleného trikotu pro nejlepšího muže celkového pořadí.
V poslední rovinaté etapě už svůj dvacetisekundový náskok udržel „Je to trochu matoucí, to brácha vždycky domů přivážel poháry a květiny. Sám nevím, co tomu rodiče řeknou,“ usmíval se za cílem. „Loňský rok byl pro mě hrozně frustrující, letos jsem snad vykročil správnou nohou.“
Zatím není jasné, jestli letos Dayer Quintana zamíří se svým bratrem na Tour nebo stejně jako loni zamíří sbírat zkušenosti na italské Giro. Co jasné je, že už nepojede s přízviskem – bratr slavnějšího Quintany. Teď už si ho pamatují, jmenuje se Dayer Quintana.
