ZPÁTKY V BALÍKU. Petr Vakoč se v Argentině vrátil k závodům po těžkém zranění.

ZPÁTKY V BALÍKU. Petr Vakoč se v Argentině vrátil k závodům po těžkém zranění. | foto: Deceuninck - Quick-Step

Návrat je dokonán. Vakoč po 16 měsících znovu závodil

  • 6
Projel cílem na 132. místě. V hloubi pole, ale ve stejném čase jako vítězný Fernando Gaviria. Ne, nemohl se radovat z triumfu týmového kolegy Álvara Hodega, který ve finiši na nejlepší nestačil a skončil pátý. Mohl se ale radovat z jiné věci. Petr Vakoč je zpátky. Je znovu profesionálním cyklistou a těm nejlepším i po kritickém zranění stačí.

Seděl za cílem na židli u týmového autobusu.

Vyčerpaný, vlasy slepené potem, ale v jeho očích zářily jiskry. Vždyť dokázal přesně to, co si před startem předsevzal.

Jezdil do týmového auta pro vody svým kolegům.

Pracoval na čele pelotonu a pomáhal stáhnout dva úniky.

A prožil také těžkou chvíli v 70kilometrové rychlosti, kdy si uvědomil, že na ten závodní stres si bude muset zase zvyknout.

Takový byl návrat Petra Vakoče po 16 měsících k profesionálním závodům.

„Bylo krásné být zpátky v pelotonu, cítil jsem se vážně dobře. Většinu dne jsem strávil na špici a byl jsem platným členem týmu. Alvaro ještě bude mít plno příležitostí vyhrát etapu, já jsem maximálně spokojený, že jsem se mohl podílet na týmové taktice,“ vyprávěl z Argentiny.

Petr Vakoč se v Argentině rozpovídal pro časopis 53x11:

Na tamní závod Vuelta a San Juan přiletěl s jasným cílem – stát se znovu platným členem týmu. Měl být co nejvíce k ruce sprinterovi Alvaru Hodegovi a svému francouzskému kamarádovi Julianu Alaphilippovi, který jede na celkové pořadí.

„V největších intenzitách jsem toho ještě moc nenatrénoval, návrat bude určitě velká neznámá,“ obával se. „Rád bych byl hned pro tým užitečný a něco tam předvedl.“

Úvodní nedělní etapu zvládl perfektně.

Od úvodních kilometrů kontroloval dění závodu. Měl být tím, kdo pro tým hlídá jednotlivé úniky. Měl se snažit, aby odjela co nejvhodnější skupina.

A to se mu dařilo. Po chvíli odjela osmičlenná parta cyklistů z menších stájí, což Quick-Stepu perfektně vyhovovalo.

Vakoč se často objevoval na čele pelotonu a postupně ji sjížděl. V polovině závodu přišel nepříjemný boční vítr a peloton se začal dělit.

„V tom boji o pozice v 70 kilometrech za hodinu jsem se necítil komfortně. To byl jediný moment, kdy jsem cítil výpadek. Na tyhle stresové situace si musím ještě navyknout,“ vyprávěl. „Když se to pak všechno zklidnilo, jel jsem tempo nějakých 30-40 kilometrů. Měl jsem radost, že můžu pomoci týmu.“

Na čele zůstal až na metu deseti kilometrů před cílem, než štafetu předal kolegům.

Že pak jeho práci nezužitkoval pátý Alvaro Hodeg?

To tentokrát Vakoče až tak nemrzelo.

Jsme na tebe pyšní

Přesně 481 dní uplynulo.

3. října 2017 jel Petr Vakoč poslední profesionální závod za Quick-Step. Na zvlněné belgické jednorázovce Binche – Chimay – Binche se se sezonou loučil osmým místem.

Tehdy v Belgii ještě dva dny zůstal. Spolu s kolegou Fernandem Gaviriou si projížděli kostkované úseky nejslavnějších belgických klasik.

Zdálo se, že Vakoč našel novou výzvu.

„Na jaře se chci zaměřit na klasiky na kostkách,“ plánoval. „Na kostky jsem chtěl už dřív. Ale v prvním roce si nevybíráte, tým vám plán závodů určí. Ve druhém roce jsem už nějaké slovo měl, jenže spíš jsem sám sebe směřoval do kopců ardenských klasik a na kostky se necpal. Zato teď to chci rozhodně zkusit.“

Nakonec si je nezkusil.

V lednu ho v Jižní Africe během tréninkové vyjížďky spolu s kolegou Laurensem ten Damem srazilo nákladní auto.

Pětiminutový dokument o Vakočově návratu:

„Trénovali jsme, já najednou zaslechl hlasitý zvuk a v dalším okamžiku už jsem viděl Laurense a Petra ležet na zemi,“ vyprávěl na týmovém webu Bob Jungels, šestý muž Gira 2016. „Viděl jsem, že jsou oba zranění, neodvážil jsem se s nimi hýbat, bylo to hrozné. Nějaká paní pak zavolala sanitku. Snad budou oba brzy v pořádku.“

V pořádku nebyli.

Zatímco Belgičan vyvázl ještě relativně dobře – odnesl si jen lehčí zranění a odřeniny, Vakoč na tom byl kriticky. Bojoval o život, měl hned šest zlomených obratlů.

V tu chvíli nebylo vůbec jisté, jestli ještě někdy bude chodit, natož jezdit na kole, natož jestli se vrátí mezi profesionální sportovce.

A on to postupnými krůčky všechno dokázal.

Podstoupil tři operace, krk i záda mu zakrývaly dva krunýře. Jen s nimi mohl chodit na procházky.

JÁ SE VRÁTÍM. Petr Vakoč může šlapat zatím jen vleže a takhle to provádí. K matraci je vertikálně zavěšené oranžové kolo z olympijských her v Riu.

Po pár týdnech začínal šlapat vleže a na konci května už vyrazil na kole ven. Byl to pro něj nejsilnější moment loňského jara. Na podzimních zátěžových testech pak překvapil všechny, když dosáhl na hodnoty z prosince 2017.

Hlavně proto mu šéf stáje Patrick Lefevere prodloužil smlouvu.

A hlavně proto se teď po 16 měsících mohlo příjmení Vakoč znovu objevit ve výsledkové listině profesionálního cyklistického závodu.

„Šestadvacetiletý cyklista, který nikdy nepřestal věřit sám v sebe, působil neúnavně, pomohl dojet dva úniky dne a na čele balíku předvedl obrovské množství práce,“ napsal jeho tým na Twitter. „Byla to dlouhá cesta, jsme na tebe pyšní!“ 


Grand Tour v roce 2024

4. - 26. května Giro d´Italia
29. června - 21. července Tour de France
17. srpna - 8. září Vuelta a Espaňa