Dylan Van Baarle (Visma) a Kasper Asgreen (Soudal Quick-Step) po pádu během...

Dylan Van Baarle (Visma) a Kasper Asgreen (Soudal Quick-Step) po pádu během závodu Paříž-Roubaix (9. dubna 2023) | foto: Profimedia.cz

Van der Poel se ptal: To má být vtip? O šikaně, bahně i kozách v pekle

  • 15
Královna klasik je zde. I se šikanou, která na její trase nikdy předtím nebyla. V neděli má snížit riziko pádů, kterých je v poslední době v profipelotonu přes míru. Ale bude tomu na 121. ročníku monumentu Paříž-Roubaix skutečně tak?

„To má být vtip?“ reagoval největší favorit Mathieu van der Poel, když zjistil, co organizátoři ze společnosti ASO vymysleli.

Před nejslavnějším úsekem Arenberg vznikla šikana. Tvůrci tratě tu poněkud uměle a na poslední chvíli vytvořili tří zatáčky, včetně jedné o 180 stupních. Chtějí tak výrazně zpomalit rychlost okolo 60 km/h, ve které jezdci na nebezpečný úsek plný neforemných kostek najížděli.

Ale bude to fungovat?

Nebo se dočkáme spíše kontraproduktivního efektu?

Místo aby cyklisté vletěli z rovné asfaltové silnice šedesátkou na kostky, vrhnou se ve vysoké rychlosti do systému zatáček, budou zde tvrdě bojovat o pozici před zrádným Arenbergem a v nastálé strkanici na úzkém prostoru se 180stupňovou zatáčkou může dojít k pádům rovněž.

Video znázorňující „šikanu“ před Arenbergem, na které reagoval van der Poel slovy: „To má být vtip?“

„Není to ideální řešení,“ přiznává ředitel závodu Thierry Gouvenou. „Ale je nejlepší, jaké jsme dokázali v tak krátkém čase uskutečnit.“

Nechal si ho posvětit i od Adama Hansena, prezidenta jezdecké asociace CPA. V Česku žijící Australan posléze prohlásil, že nainstalovaná šikana je vhodnějším řešením než vjíždět do „smrtící pasti“ Arenbergu v rychlosti 60 km/h.

„Jezdci už nějakou dobu říkají, že před Arenbergem je nutné rychlost omezit,“ vysvětloval Hansen. „Když se na mě letos na jaře obrátili, zda bych se v této věci nemohl angažovat, hovořil jsem o tomto problému s Thierrym Gouvenouem. Cyklisté sice chápou, že Arenberg je ikonické místo, ale také stále častěji hovoří o přehnaném riziku.“

Na takové riziko upozornil i Matteo Jorgenson z týmu Visma, v posledních dvou týdnech těžce zasaženého po pádech a zlomeninách Wouta van Aerta a Jonase Vingegaarda. Na sociálních sítích vystavil obrázek bývalého profesionála Mitche Dockera pokrytého krví po pádu na Arenbergu.

Obraz zmaru. Zlomeniny Vingegaarda a Evenepoela, překážky na cestě na Tour

„Tohle chtějí fanoušci vidět?“ ptal se Jorgenson. „Jezdci úplně zakrvácení poté, co se smýkali s obličejem otočeným k zemi rychlostí 80 km/h po ostrých kamenech v lese?“

Také Dylan Van Baarle, vítěz ročníku 2022, skončil po loňském pádu na Arenbergu v nemocnici ve Valenciennes s děsivě pořezaným obličejem.

„Ležel jsem pak na pohotovosti bez telefonu, takže jsem ani nemohl nikoho kontaktovat,“ líčil. „Francouzi mi chtěli zašít tři řezné rány na mém obličeji, ale náš týmový lékař mi řekl, ať s tím nesouhlasím, že je můžeme slepit (úzkými proužky zastřihnuté náplasti).“

Matt White, šéf týmu Jayco AlUla, poznamenal, že jezdci samozřejmě se značnou dávkou neodstranitelného rizika na kostkách počítají.

„Paříž-Roubaix je tradice. Pokud se chystáte na tento závod, moc dobře víte, do čeho jdete,“ řekl White. „Všechny dlažební kostky jsou tu nebezpečné, ale speciálně Arenberg je jiný level, zvláště když je mokrý.“

Gouvenou po průzkumu terénu koncem března představil Hansenovi tři možné úpravy nájezdu na Arenberg, z nichž však pouze jedna, ta výše zmíněná, byla zrealizovatelná už letos.

Do budoucna plánuje ASO lepší řešení s krátkou objížďkou přes Arenberské důlní muzeum, která však letos nemohla být použita kvůli nekvalitnímu stavu tamní vozovky.

Hansen kontaktoval zástupce CPA ve všech zúčastněných týmech a vysvětlil jim, že ve hře je zavedení šikany. „Souhlas byl téměř jednomyslný,“ líčil. „Někteří si sice vhodností takové šikany nebyli jisti, ale souhlasili s většinovým rozhodnutím.“

Příznivá předpověď

Faktorem, který vždy ovlivňuje průběh proslulého Pekla severu, je pochopitelně také počasí.,

Dlouhých dvacet let od počátku 21. století fanoušci čekali, kdy na kostky do Roubaix zaprší a závod se promění v bahnitý souboj „o přežití“.

Až v říjnu 2021, kdy byl nejslavnější klasikářský monument kvůli covidu přeložen na podzim, se to stalo.

Následoval památný závod v drsných podmínkách, které si však vyžádaly i četné nehody.

Ještě v průběhu tohoto týdne panovaly obavy, že by se historie mohla opakovat.

Bruno Mallet, vedoucí týmu pro neutrální servisní službu Shimano France, si byl v úterý projet trať a zjistil, že v důsledku předchozího vlhkého jara v severní Francii je mnoho z 29 sektorů pavé stále pokryto hlubokým bahnem. Kaluže vyplňovaly prohlubně mezi kostkami a navyšovaly riziko při průjezdu.

Přijdou klasiky o ikony? Některé úseky jsou nebezpečné a nefér, zní kritika

„To je potom velký problém,“ podotkl pro server VeloNews. „Nevidíte, do čeho vjíždíte.“

Nejnovější předpověď na víkend nicméně obavy částečně zaháněla. Sobotní teplota okolo 24 stupňů má napomoci vysušit některé prolákliny. Na nedělní závod jsou pak hlášeny možné přeháňky, ale nikoliv vytrvalý déšť.

Vypusťte kozí úklidovou četu

Bahno a kaluže se organizátoři snažili likvidovat i s pomocí speciálního stroje na vysoušení povrchu. Čtyřhvězdičkový sektor Haveluy si navíc vzali na starost i studenti z lycea Horticole de Raismes.

A pak jsou tu ještě kozy.

Poprvé byly využiti k úpravě trasy závodu v říjnu 2021, kdy se Paříž-Roubaix jelo poprvé po 30měsíční covidové odmlce, během níž tráva mezi kostkami výrazně vyrostla.

„Příroda tehdy rekultivovala oblast a z některých běžně nepoužívaných dlážděných sektorů našeho závodu se stala téměř louka,“ popisoval Gouvenou.

I tedy nasadili organizátoři průmyslové stroje a zkusili také vypalování trávy.

„Při přípravě na návrat závodu do jarního termínu v roce 2022 jsme však začali přemýšlet o jiných, ekologičtějších řešeních,“ řekl Gouvenou. „Jedním z nich se stala ekologická pastva. Takže jsme pravidelně vozili na Arenberg kozy, aby zdejší trávu spásaly.“

Rovněž letos bylo v týdnech před Paříž-Roubaix opakovaně nahnáno na cestu asi 40 koz, aby si tu naplnily břicha. Na ploše, kde je odhadem 2500 kostek ve 2300metrovém sektoru, našly pastvy víc než dost.

Po jejich poslední, úterní návštěvě, Gouvenou konstatoval: „Na Arenbergu je ještě docela dost zeleně, ale kozy odstranily veškerou vysokou trávu. Což je nejlepší řešení. Naprostá absence vegetace mezi kostkami by totiž také byla špatná, protože kostky by se potom snáz mohly uvolňovat a staly by se ještě nebezpečnějšími.“

Nebyly to právě klidné týdny před letošním Peklem severu.

Ale Gouvenou věří: Jsme připraveni.

Ojedinělý spektákl v cyklistickém „pekle“, na jehož trase číhá letos i 55,7 kilometru dlážděných úseků, může začít.