Usměvavý lídr celkové klasifikace Jonas Vingegaard z Dánska na pódiu po 18....

Usměvavý lídr celkové klasifikace Jonas Vingegaard z Dánska na pódiu po 18. etapě Tour de France | foto: AP

KOMENTÁŘ: Síla, rozvaha, skvělý tým. Proč Vingegaard vládne letošní Tour

  • 22
Hautacam (Od našeho zpravodaje) - Jonas Vingegaard se už takřka dotýká trofeje pro šampiona Tour de France. A plným právem. Z defenzivy posledního týdne, kdy byl při nesčetných útocích Tadeje Pogačara jako lepidlem přimknutý na soupeřova záda, přešel čtyři kilometry před cílem poslední pyrenejské etapy do ofenzivy a na vrcholu Hautacamu nadělil svému soupeři víc než minutu.

„Nepotřeboval jsem na Tadeje útočit,“ vykládal poté. „Ale do vysílačky mi řekli, že vypadá, že už je na limitu. Tak jsem zaútočil.“

S náskokem 3:26 minuty mohou lídra stáje Jumbo o titul připravit snad jen zranění, těžký pád, covid či masivní selhání v sobotní časovce.

Jeho čtvrteční souboj s Pogačarem byl třeskutý, vabank hra na samé hraně rizika, strhující podívaná na souboj dvou úžasných cyklistů. Po Slovincově pádu ve sjezdu nicméně Vingegaard odmítl využít situace a počkal na svého protivníka.

Lídr Tour tímto gestem přidal do seznamu svých dávno zřejmých kvalit ještě jednu: smysl pro fair play.

VÍTĚZ NA HAUTACAMU Jonas Vingegaard slaví dominantní vítězství v 18. etapě Tour

Návod, jak hospodařit se silami

Po prvním týdnu závodu se experti předháněli v tvrzeních, že Pogačar je novým Merckxem, tak nenasytný obhájce titulu byl, tak moc se snažil útočit v každé etapě.

Nejspíš až příliš.

„Proč Pogačar tolikrát spurtoval o pouhé dvě vteřiny a plýtval tak silami? Proč naprosto zbytečně útočil na Galibieru, uprostřed jedenácté etapy?“ ptá se Andy Schleck, vítěz Tour 2010. „To byly od něj hloupé chyby pramenící i z jisté mladické rozjívenosti. Potom se kvůli nim dostal do situace, kdy byl zčistajasna na Col du Granon úplně v háji a zbytečně tam ztratil závod.“

Vingegaard byl mnohokrát spíš tichou silou. Uvědomoval si svoji excelentní formu, ale uměl rozumně hospodařit se svým fyzickým potenciálem. Zároveň dovedl těžit z obrovské síly svého týmu Jumbo Visma a zužitkoval ji i ve dvou klíčových a rozdílových etapách.

Nejprve na zmíněném Granonu, kde Pogačar přecenil vlastní nezničitelnost, a navíc podle vlastního vyjádření podcenil během etapy stravování, načež mu Vingegaard ujel o propastných 2:51 minuty.

Tour 2022

Vše o závodě

Druhý úder lídrovi stáje UAE Emirates zasadil včera. Po sjezdu ze Spandelles a následném dočasném zklidnění emocí si na cílovém stoupání Hautacam předávali žlutého muže jeho týmoví kolegové Benoot, Kuss a van Aert jako štafetu. Stvořili kolem něj ochranný krunýř, z nějž vystřelil za dalším triumfem.

„Všichni byli neuvěřitelní,“ děkoval parťákům. „Bez nich bych to nikdy nezvládl.“

Při průjezdu cílem sice nedokázal kdovíjak okázale slavit (vůbec je povahově chladnějším typem než extrovert Pogačar), učinil to však za něj v etapě třetí Wout van Aert, zatínající mocně pěst a křičící radostí.

ŠTĚSTÍ. Lídr bodovací soutěže Wout van Aert se raduje z vítězství týmového kolegy Vingegaarda

Nejlepší vrchař světa

Čísla hovoří jasnou řečí. Na Granonu a Hautacamu, ve dvou rozhodujících horských dnech letošní Tour, najel Vingegaard na Pogačara dohromady 4:09 minuty.

Pogačar naopak ve všech dalších etapách, v nichž se svého dánského soka tak usilovně snažil porazit, odstavit a přespurtovat, získal jen 43 sekund k dobru, z toho 20 zásluhou bonifikací.

Lídr celkového pořadí Jonas Vingegaard v 18. etapě Tour de France

Třiadvacetiletý Slovinec je bezesporu mimořádným univerzálem, jenž umí takřka vše. „Na výbušných prudkých stěnách je Tadej lepší než já,“ soudí o dva roky starší Dán. Však ho také Pogačar těsně porazil v extrémně strmé koncovce na Planině krásných dívek i ve středu na Peyragudes. Ale už na Planině současně upozorňoval: „Jonas je dnes asi nejlepším vrchařem na světě.“

Tehdy ta slova zněla od dvojnásobného šampiona Tour spíš jako zdvořilostní fráze. Jenže jak ukázaly následující dny, je tomu opravdu tak.

Jedinkrát během celého závodu vypadal Vingegaard psychicky nalomeně, to když v neděli přišel o dva týmové kolegy, a navrch sám v etapě do Carcassonu upadl. Nicméně i tento test psychické odolnosti zvládl a nenechal se jím před Pyrenejemi vyvést z míry.

Koronavirus čistí pole na Tour de France. Do Paříže nedorazí ani Froome

Pogačar si v průběhu třetího týdne posteskl: „Kdybych měl k ruce kompletní tým, mohl závod vypadat jinak.“

Ano, cyklistika je bezesporu týmový sport a ze sestavy UAE Emirates zůstaly trosky, přesněji řečeno tři pomocníci (ale jeden z nich zcela z formy) a z vrchařů pouze McNulty. Jumbo na tom bylo i po odstoupení Rogliče a Kruijswijka mnohem lépe.

Ovšem taková hra na kdyby je nyní bezpředmětná.

V Paříži by v neděli večer mělo zaznít: Král je mrtev, ať žije král.