Jiří Ježek, archivní foto

Jiří Ježek, archivní foto | foto: Jiří JežekRungo.cz

Na rozlučku s patnácti stehy. Jak paralympik Ježek uzavřel kariéru

  • 4
Je nejúspěšnějším cyklistou paralympijské historie, z olympiády handicapovaných má šest zlatých medailí, pět stříbrných a jednu bronzovou. Po třiadvaceti letech se Jiří Ježek rozhodl ukončit svou bohatou sportovní kariéru. Do svých dvou rozlučkových závodů ale po nedělním pádu půjde - snad symbolicky - s patnácti stehy v obličeji.

Už na začátku roku v něm ta myšlenka zrála.

Připadal si psychicky i fyzicky unavený a poprvé v kariéře mu problesklo hlavou: „Možná bych měl skončit.“

Netrvalo dlouho a Jiří Ježek se definitivně rozhodl. „Bude to má poslední sezona profesionálního cyklisty,“ řekl novinářům.

I proto si ji tak užíval. Proto do každého závodu nastupoval, jako kdyby byl jeho posledním.

Na začátku září pak ještě potvrdil úžasnou výkonnost dvěma šestými místy na mistrovství světa handicapovaných v časovce i hromadném závodu.

A na konec září plánoval dvě rozlučky.

Jednu v Plzni (20. září) a jednu v Praze (30. září) na Strahově v rámci Evropského poháru handicapovaných.

Na obě rozlučky se chtěl připravit na nedělním závodu horských kol - Pražské padesátce.

Jiří Ježek po pádu na Pražské padesátce.

Ta ale nedopadla úplně podle Ježkových představ.

„V polovině trati jsem se proletěl přes řídítka obličejem rovnou na asfalt… Krve jak z vola, takže místo do cíle jsem zamířil k nejbližší sanitce, nechal se trochu ošetřit a pak na kole rovnou domů, vykoupat a hurá do Motola,“ psal na svůj facebookový profil. „Tam mi šikovná paní doktorka udělala sedm stehů na bradě a osm uvnitř v puse. Smát se teď moc nemůžu, jíst taky moc ne, ale na kolo to dneska šlo.“

Jak symbolické pro Ježkovu kariéru.

V umělém spánku

Jen vzpomeňte na tři roky starý incident.

Ježek jel tehdy hromadný závod na světovém šampionátu handicapovaných v americkém Greenville, když se zapletl do hromadného pádu v závěrečném spurtu.

Kvůli rozsahu zranění uvedli Ježka lékaři do umělého spánku a během operace hrudního koše mu museli odstranit dvě rozdrcená žebra, která nahradili umělými implantáty. Další žebra spojili titanovými destičkami a poté přišili zpět amputovaný prsní sval.

Ježek měl také zhmožděnou plíci, komplikovanou zlomeninu pažní kosti a vyražené zuby.

DĚKUJU ZA PODPORU! Když se Jiří Ježek v americkém Greenville zotavoval z krutého pádu.

„Lékaři mají největší starost o Jirkovy zhmožděné plíce, proto ho uvedli do umělého spánku. Kvůli tomu zatím neoperovali ani frakturu paže, na níž chtějí povolat specialistu,“ vysvětloval tehdy Ježkův trenér Viktor Zapletal.

O sedm dní později už český paralympik nadšeně svým fanouškům psal: „Bolí to, jdu krok za krokem, ale JDE TO! Ve čtvrtek jsem mohl začít s dechovým cvičením, v pátek večer mě donutili postavit se (auu), pak už jsem běhal po schodech a neděle… První den bez injekcí proti bolesti!“

Nebylo pak až tak velkým překvapením, když o měsíc později znovu šlapal na kole.

„V minulosti o mě manželka měla velký strach,“ přiznává nyní cyklista. „Ten nedělní pád se s tím ale nedá srovnat, nebylo to nic strašného. Prostě smůla, někdy se takhle na obličej spadne. Mohl jsem si si vyrazit zuby nebo zlomit čelist, to by bylo daleko horší.“

Na půlroku plný kalendář

Teď má před sebou poslední dva rozlučkové závody kariéry.

„Ten první bude spíš rozlučkou se závodníky z pelotonu zdravých a v Praze se zase rozloučím s paralympijskou rodinou,“ plánuje.

Pak už dá dvaačtyřicetiletý Ježek cyklistice definitivně vale.

Objíždět republiku ale nepřestane, byť to nebude na kole, ale více v autě. Chystá se totiž dál spolupracovat s firmami, které ho během dlouhé kariéry podporovaly a v plánu jsou také motivační přednášky.

„Úspěch ve sportu je podobný tomu v byznysu. Důležitá je sebemotivace. A zájem o přednášky je, už teď mám na půlroku plný kalendář,“ říká.

U cyklistiky pak Ježek zůstane, byť ve větší míře jako divák. „Budu chodit fandit, dívat se a pořád tak zůstanu součástí té cyklistické rodiny. Samozřejmě budu i sám jezdit na kole. Sport je pro mě důležitou součástí života, takže budu dál žít aktivně a hýbat se a možná se občas objevím i na nějakém závodu pro veřejnost.“

Ty oficiální už ale pojede pouze dva. Ve středu v Plzni a přespříští sobotu v Praze.