Jak moc vás bolavé koleno omezovalo?
Trochu ano, samozřejmě to nebylo stoprocentní. Ale jsem rád, že se mi podařilo závod zvládnout, koleno vypadá dobře a můžu pokračovat v přípravě na zbytek sezony. Další tréninkový výpadek si už letos nemůžu dovolit.
Kdy jste se definitivně rozhodl, že se postavíte na start Pražských schodů?
V neděli po závodě jsem si nebyl jistý, ale v pondělí už mi bylo jasné, že to musím zkusit. Nebylo na co čekat, potřeboval jsem to rozhýbat.
Radil jste se s lékaři?
Nakonec radši ne, nechtěl jsem se znervózňovat. Ruka se do druhého dne spravila sama, v koleni mě ještě trochu píchalo, ale je to asi jenom nějaký menší problém s vazem. Za pár dní to bude v pohodě.
Diváci podél trati vás hnali dopředu, vnímal jste je během závodu?
Atmosféra byla opravdu perfektní. Tady je to každý rok podobné, možná i rok od roku lepší. Horská kola se v Česku hodně posunula dopředu, lidi začali na závody chodit a fandí, což je pro nás super.
Kde vás mohou vidět v nejbližších dnech?
Budu hlavně trénovat, ale příští úterý pojedu podobný závod v Ústí nad Orlicí. Čeká mě taky Český pohár na silnici, pak už je na řadě Světový pohár ve Val di Sole.
