„V sobotu bude poslední stoupání na Marmoladu (Passo Fedaia) tak tvrdé, že jeho posledních pět kilometrů rozhodne o osudu tohoto Gira,“ tvrdí růžový Richard Carapaz bez ohledu na nedělní 17kilometrovou časovku ve Veroně.
Lídr stáje Ineos stále vede o titěrné tři sekundy před Jaiem Hindleym z Bory a o 1:05 minuty před Mikelem Landou z Bahrainu.
„Nikdo z nás tří neukázal dnes těm druhým žádnou slabost. Ale zítra se může stát cokoliv,“ připomněl v pátečním cíli Landa.
Než se tam dostali, byla Bora týmem, který na italsko-slovinském pomezí diktoval v kopcích tempo. Ostré, ale přiměřeně. „Měli jsme na paměti i to, že další den nás čeká brutální etapa,“ konstatoval Jai Hindley.
Ineos na trati 19. etapy řešil také interní problémy. A ty jsou nemalé, především směrem k nadcházejícímu souboji v Dolomitech.
Richie Porte, sedmatřicetiletý rutinér a klíčový horský pomocník Carapaze, svoji poslední Grand Tour kariéry nedokončí. V pátek ráno Australanovi nebylo dobře, přesto se pokusil pokračovat. V úvodu etapy byl spatřen, jak u silnice zvrací. A po 70 kilometrech, když dorazili na první stoupání Villanova Grotte, už to dál nešlo. Byl prázdný.
Porte se procedil za peloton, slezl z kola, odstoupil. „Žaludek,“ zmínil příčinu před Bradley Wigginsem doprovázejícím závod na motocyklu.
Sadly, we lost @richie_porte to illness at the Giro today. This is Richie’s last Grand Tour, and we are gutted not to be taking him to Verona, or to have him on the road tomorrow. https://t.co/clBymnlSd5
Pavel Sivakov, další z vrchařů britské stáje, pro změnu nedlouho po startu etapy upadl, ale v závěru dne byl spolehlivým posledním mužem, jenž měl Carapaze na starost. Za cílem poté Sivakov reportéry přesvědčoval: „Richie se zase dá do pořádku a bude v sobotu silný.“
„Richie vzdal.“
„Opravdu? To jsem nevěděl.“
Carapaz připouští: „Je to významná ztráta. Ale celý tým je motivovaný.“
Jemu samotnému ještě více zvednul motivaci příjezd rodiny. „Pro nás Jihoameričany jsou takové chvíle mimořádně důležité, když trávíme tolik času v Evropě,“ rozplýval se.
La familia ❤️
#Giro @RichardCarapazM https://t.co/3TC0VQfsWI
Hirt nemusel pochybovat
Pro Jana Hirta je motivací vědomí, že v závěru třetího týdne byl už tolikrát na závodech Grand Tour silný.
„Loni jsem nejlepších výsledků na Giru i na Vueltě dosáhl po útoku v poslední horské etapě,“ připomněl. „Tady pravděpodobně takovou volnost nedostanu, protože bych ohrožoval soupeře v popředí pořadí. Ale do Dolomit vjedu se sebevědomím.“
Pravda, na pátečním startu se necítil nejlépe.
„Po všech těch akceleracích a nervozitě ve čtvrteční etapě jsem si připadal unavený. Ale pochybnosti nebyly na místě, měl jsem potom na trati dobré nohy.“
Prokázal je jak na slovinském stoupání Kolovrat, kde ještě šlapala pospolu početná skupina favoritů, tak i na cílové vrchařské prémii 2. kategorie Santuario di Castelmonte.
Tady už odpadali i někteří muži z top 10. Tady ztrácel kontakt Ital Pozzovivo, ještě na prahu třetího týdne hlavní lídr stáje Intermarché. Tady po vzájemných útocích odskakovali Landa, Hindley a Carapaz, ale Hirt se k nim vždy dokázal dotáhnout.
Vidět českého cyklistu v závěrečném kopci horské etapy na Grand Tour, jak míří do cíle s největšími osobnostmi závodu, byl rozhodně příjemný pohled.
Jan Hirt & Domenico Pozzovivo remain respectively 6th & 8th overall of the #Giro after stage 19 https://t.co/tpZTZ6b54R
Na čtvrtého Vincenza Nibaliho z Astany vydělal Hirt dvě sekundy a ztrácí na Itala nyní 1:22 minuty.
S pátým Pellem Bilbaem z Bahrainu dojel na vrchol společně a zaostává za ním 53 sekund.
Před sedmým Emanuelem Buchmannem z Bory výrazně navýšil náskok z 1 sekundy na 1:06 minuty.
A před osmým týmovým kolegou Domenikem Pozzovivem už má k dobru dokonce 5:40 minuty.
Ale všechna tato čísla se dnes určitě opět změní. „Jsem si jist, že na Marmoladu společně nedojedeme. Rozdíly mohou být veliké,“ říká Carapaz.
Když vzduch řídne
Průsmyk San Pellegrino. Potom legendární Pordoi, nejvyšší vrchol letošního Gira. A nakonec Marmolada, neboli průsmyk Fedaia. Celkem 4490 nastoupaných metrů za den. Takové je sobotní drsné menu.
@giroditalia Stage 20
Belluno - Marmolada (Passo Fedaia) , 168 km
⏰ 12:15 - 17:00 (CET)
⚠️: Three tough peaks in the Dolomites including the Passo San Pellegrino, the Passo Pordoi and Passo Fedaia.
: @eurosport
#Giro
#UAETeamEmirates #WeAreUAE https://t.co/Z132fut447
„V Dolomitech se poprvé na tomto Giru ocitneme v partiích nad 2000 metrů, což ovlivní spoustu jezdců. Bude to šeredně bolet,“ podotkl Matteo Tossato, sportovní ředitel Ineosu.
Naopak pro Carapaze, vyrůstajícího v Ekvádoru v nadmořské výšce 2980 metrů, by řídký vzduch měl být výhodou.
Plánuje útok, jsou všichni přesvědčeni. „Chceme najet na Hindleyho i Landu před časovkou čas,“ potvrdil Tossato.
Dvacátá etapa, startující z Belluna, začíná 60 kilometry, které velmi mírně stoupají k prvnímu ze tří vrcholů 1. kategorie, Passo San Pellegrino, osmnáctikilometrovému stoupání do 1918 metrů s průměrem 6,2 procenta.
To bude předkrmem.
V Canazei se poté ocitnou na úpatí Passo Pordoi, místa nesčetných tuhých bitev v historii růžového závodu, kde excelovaly legendy Gino Bartali a Fausto Coppi. Takřka 12 kilometrů dlouhý výšlap má sklon 6,8 procenta a vyvede je až do nadmořské výšky 2239 metrů.
Po dalších třiceti kilometrech vedoucích převážně z kopce dorazí na úpatí Fedaie alias Marmolady.
Ze své obtížnější strany z Capriole na ně Fedaia na svých čtrnácti kilometrech nachystá nejprudší sklon ze tří sobotních průsmyků. V průměru činí 7,6 procenta. Nicméně po mírnější první polovině přijde likvidační druhá půle. Závěrečných pět kilometrů do výšky 2069 metrů má průměr 11 procent a nejprudčí pasáž dokonce osmnáct!
„Jde o typ stoupání, kde můžete ztratit hodně času, pokud se dostanete do potíží, protože zde nemáte šanci na zotavení. Zvlášť se San Pellegrinem a Pordoi v nohách. Všichni už jsou na hranici svých možností,“ říká Hirtův sportovní ředitel Valerio Piva.
Ještě tak daleko je do cíle?
Bývalý profesionál František Raboň coby závodník Fedaiu na Giru okusil a tvrdí o ní: „Rozhodně to není hákový kopec. Ze začátku ještě jo, tam by ještě především Ineos a Bora mohly mít domestiky. Zato posledních pět kilometrů je tak prudkých, že se za nikoho neschováte. Pokud na to máte, můžete tam najet zásadní rozdíl. Pokud na to nemáte, můžete tam zahodit celé Giro.“
Marmolada útočí na psychiku i svými scenériemi. Cyklisté vidí, jaká drsná práce je ještě očekává. „Když jsem uprostřed kopce zvedl hlavu a podíval se na serpentiny nade mnou, jak tam řvou fanoušci, moc dobře mi docházelo, že těch nejprudších pět kilometrů pojedu třeba ještě půl hodiny,“ vypráví Raboň. „Tak jsem zase rychle tu hlavu sklopil.“
Hirt o Fedaie říká: „Slušný, rovný a dost těžký kopec, kde vidíte spoustu kilometrů před sebe.“
„Měla by Honzovi sedět,“ věří Raboň. „Fedaia je hodně také o hlavě. A Honza jede na tomhle Giru na vlně.“
„Také Mikelu Landovi by měla vyhovovat,“ soudí Alberto Contador, jenž se na Giru stará o svůj druhodivizní tým EOLO-Kometa a zároveň je expertem Eurosportu.
⚔️Last call ➡️
https://t.co/pBgFiSrFy8
⚔️Ultima chiamata ➡️ https://t.co/rDKPSjQ2Uj
⚔️ Última llamada ➡️
https://t.co/lrttxnrIPv
⚔️ Montée en pression ➡️ https://t.co/wMzdR2gBKC
#Giro https://t.co/xVwKQDdYlQ
„Věřím, že se Mikel o něco velkého pokusí. Ale musí k tomu použít celý tým. Musí jít o drtivý útok ve stylu všechno, nebo nic. Ztrácí minutu, sobota je jeho poslední šance,“ vykládá Contador. „Jsem si jist, že do toho půjde. I proto, že po odstoupení Almeidy se už nemusí obávat o svoji pozici na stupních vítězů.“
Landa je sice pro Contadora sentimentálním favoritem, nicméně realisticky někdejší dvojnásobný šampion Gira říká: „Tím největším je stále Carapaz. V posledních dnech mi připadá klidnější než na začátku závodu. Navíc Giro už v minulosti dokázal vyhrát, a to se počítá, když musíte zvládat stres a napětí posledních dnů.“
Poslední časovka je vždy jiná
Pokud by Fedaia tři doposud největší osobnosti letošního Gira výrazněji nerozdělila, rozsoudí je závěrečná časovka ve Veroně. A i v ní by mohl mít Carapaz nad největšími soky mírně navrch.
Pokud vezmeme jezdce top 10 a index jejich časovkářské výkonnosti podle odborného serveru Pro Cycling Stats, jejich sílu v jízdě proti času seřadí následovně: 1. Nibali, 2. Pozzovivo, 3. Bilbao, 4. Carapaz, 5. Carthy, 6. Buchmann, 7. Landa, 8. Hirt, 9. Hindley, 10. López.
Ovšem toto je pouze hra s čísly. Nezohledňuje aktuální formu, psychické rozpoložení jednotlivých aktérů ani fakt, že časovka na samém konci třítýdenního závodu je vždy jiná než ty běžné.
„Záleží v ní, kolik energie vám ještě v těle zbývá, a na motivaci,“ poukazuje Valerio Piva z Intermarché.
Hirt se letos tréninku na časovkářské koze nevěnoval a časovky nikdy neměl v oblibě. Přesto, když v ní na závodě Kolem Švýcarska v roce 2019 bojoval o pozici v první pětce celkového pořadí, dovedl ji zajet velmi solidně.
Což je rozhodně příslib.
