Jeho bombastický výkon se odehrál možná trochu ve stínu posledního monumentu sezony – závodu Kolem Lombardie.
Na něm se totiž sešla většina cyklistické špičky, s kariérou se tam loučili Alejandro Valverde s Vincenzem Nibalim, druhý triumf oslavil neúnavný Tadej Pogačar. Byl to závod nabitý velkými událostmi.
Těžko jim Ganna mohl konkurovat.
Už není cesty zpět. Jak se loučili velikáni Nibali a Valverde a co s nimi bude dál |
Ale konkuroval, protože předvedl výkon z jiného světa. Za hodinu dokázal ujet neuvěřitelných 56 kilometrů a 792 metrů, čímž o víc než kilometr posunul dosavadní rekord a zároveň jako první překonal i neoficiální rekord Chrise Boardmana, který na technicky neomezeném bicyklu ujel před 26 lety o víc než 400 metrů méně.
„Ale nemyslím si, že do toho ještě někdy půjdu,“ vydechl italský bombarďák po svém pokusu. „Pokud se k tomuhle ještě někdy vrátím, bude to na konci kariéry podobně, jako to udělal Bradley Wiggins. Dříve určitě ne.“
I to ukazuje, jak moc náročnou disciplínou hodinovka je. Jak ji vlastně všichni cyklisté – i ti, kteří zrovna drží světový rekord – nesnáší.
„Na co jsem během pokusu myslel? Ze začátku vůbec na nic. Jen na to, abych držel aerodynamickou pozici, abych se držel své lajny. Po 35 minutách jsem ale začal přemýšlet, že bych možná mohl překonat i 57kilometrovou hranici. Jenže pak jsem začal trpět, začaly mě z té pozice bolet koule,“ vyjádřil expresivně se smíchem emoce v průběhu svého tažení.
Nejvíc trpěl asi v posledních deseti, patnácti minutách, kdy mu nepomáhalo ani povzbuzování tribuny fanoušků, kteří na něj volali: „Pipo, Pipo!“
Ganna ujel světu. Rekord v hodinovce posunul o víc než kilometr |
V tu chvíli začal víc a víc cítit bolest v nohou, zároveň bylo o dost těžší držet skloněnou pozici a neposouvat se v sedle. Myšlenky na překonání 57kilometrové hranici byly fuč, Ganna začal dokonce přemýšlet o tom, jestli vůbec rekord překoná.
„Ale nechtěl jsem těmi myšlenkami příliš ztrácet čas. Tolik lidí se kvůli tomuhle úkolu obětovalo, chtěl jsem jim za to rekordem poděkovat,“ tvrdil.
Nemluvil do větru. Investice do materiálu, plánování s týmem Ineos, to všechno stálo nemalé peníze. Řečeno čísly, přes 75 tisíc eur!
A největší pomoc? Rady Daniela Bighama, dosavadního držitele rekordu a výkonnostního inženýra Ineosu, který byl Gannovi k ruce a sám mluvil o tom, jak by byl rád, kdyby právě dvojnásobný italský mistr světa v časovce jeho rekord překonal.
I s ohledem na vysoké náklady spojené s rekordem si Ganna nemyslí, že by jeho distanci někdo v dohledné době překonal.
Podle Itala by dokonce ten dotyčný musel přestoupit k Ineosu, aby dostal potřebné podmínky.
„Tohle je vážně nejlepší tým pro to se o rekord pokusit. Evenepoel, Vingegaard, nebo i Pogačar by k nám museli přestoupit, aby to mohli zkusit,“ myslí si.
„Tohle totiž není jen výsledek mých nohou a schopností, je to výsledek celého Ineosu, který tenhle rekord už nějakou dobu zajímá.“
Ganna se nejspíš před startem příští sezony představí i na dráhovém mistrovství světa, kde od roku 2016 nikdy nechyběl a pokaždé ve stíhačce sebral medaili – čtyřikrát tu zlatou.
„A bylo by skvělé týmu poděkovat za všechny investice, které do mě vložil, třeba právě pátým světovým zlatem,“ doufá.