Až za dva měsíce uzavře kurz základní přípravy, dostane cyklistka Dukly hodnost nadrotmistryně. "Zatím jsem vojínka - čekatelka," usmívá se sedmadvacetiletá šampionka.
"Dosud to bylo hodně na učebně - učili jsme se zdravovědu, základní řády, varovné signály a podobně. Teď konečně začínáme chodit na střelnici a do terénu. To bude prima, konečně budeme venku a budeme mít nějaký pohyb. A opravdová střelba je přece jen něco jiného než se cvičnými náboji," pokyvuje hlavou rodačka ze Světlé nad Sázavou.
Už má za sebou první "faux pas", typické pro vojáky začátečníky. "Když vstoupil do místnosti nadřízený, zůstali jsme sedět v křeslech, to se ale stalo jen jednou. Je třeba vstát a vestoje se zahlásit," říká.
Úspěchy Jarmily Machačové2010:
2011:
2013:
|
Nejhorší pro ni bylo, že v prvních týdnech spali jen pět hodin denně. "Výuka totiž začínala v šest ráno a končili jsme v jedenáct večer. A do to jsme se ještě měli učit. Byla jsem zvyklá spát osm hodin, ale nějak jsme to zvládli. Naštěstí to už tak náročné na čas nebude. Teď už je to fajn, poznala jsem nové lidi a kamarády. A těžká taky byla překážková dráha, byť jsem to nakonec nějak přelezla," vzpomene si.
Kurz základní přípravy absolvuje s dalšími 47 uchazeči o vojenské povolání, spolu s ní tam jsou ještě tři dívky. "Bylo nás dvaapadesát, ale čtyři kluci odpadli. Někdo z rodinných důvodů, jiní proto, že neprošli prvními testy," přibližuje.
Mezi účastníky kurzu je jediným sportovcem - profesionálem. Jak ji berou ostatní? "Ani jsem neřešila, jestli vědí, co jsem zač, ale někteří si to nejspíš našli na internetu. Necítím ale žádný respekt nebo něco takového, byť mi to v očích ostatních možná pomáhá. S někým si sednu víc, s někým míň, ale většinou jsou fajn. Nemůžu říct hodní, to na vojně asi nejde, správnější slovo je asi spravedliví," přemítá.
Cyklistika je na čas v ústraní. Ve Vyškově je v jednom zápřahu od pondělka do čtvrtka, na tréninky nebo závody může od pátku do neděle.
"Od jara jsou to silniční závody, ale bez tréninku, takže to podle toho vypadá. Jeden závod Českého poháru jsem vyhrála, v dalším jsem byla sedmá - tím, jak netrénuju, jsou výsledky horší a horší. Ale je lepší vědět, proč tomu tak je, než mít natrénováno, nezajet a hloubat, proč to nejede. Takže se tím nestresuju, snad to pak všechno doženu. Výhodou je, že mistrovství Evropy na dráze se pojede až v říjnu a světový šampionát, kde budu obhajovat zlato, bude v únoru v Kolumbii," plánuje.
Po oštěpařce kapitánce Barboře Špotákové a moderní pětibojařce praporčici Natálii Dianové se stane třetí profesionální vojačkou v Dukle, čímž se před ní otevřou lepší podmínky pro život. "Ale takhle jsem neuvažovala. Když jsem začala vídat Báru v uniformě, tak jsem požádala o vstup do armády taky. Přitom jsem ale měla namále - měřím totiž 158 centimetrů. Mít o dva centimetry míň, nesplňovala bych kritéria. I takhle při nástupu stojím až na konci řady, jsem nejmenší," směje se.
V úterý 7. května ve Vyškově rovněž ona složila vojenskou přísahu. Kdyby na to přišlo, bude odhodlána bránit vlast? "Jako nasadit život? Musela bych, jinak bych přece do armády nešla. Ale stejně si myslím, že mojí nejlepší zbraní je bicykl," říká Machačová.
