Veselý, který jejště loni na své chatě v Mukařově jezdil pravidelně na kole, získal celkem 26 titulů mistra republiky. Osmkrát triumfoval v závodu Praha – Karlovy Vary - Praha, který svou délkou 262 kilometrů patřil k nejobtížnějším podnikům své doby.
"Honza neodmítl žádné pozvání související s naším závodem, který měl moc rád. Snad ještě populárnější než u nás byl v Německu a jeho odchod určitě velmi zasáhne jeho velkého soupeře i kamaráda Gustava Adolfa Schura," řekl Doležel.
Zpráva o smrti velkého cyklisty zaskočila i druhého českého vítěze Závodu míru Jana Smolíka, který tu triumfoval v roce 1964. Naposledy se setkali loni v Německu na Rujáně při oslavách německé cyklistiky, kam byli oba pozváni. "Měl sice drobné zdravotní problémy, ale vypadal v pohodě. Proto mě ta zpráva zarmoutila," dodal.
"Vzpomínat na něho budu jen v dobrém. Společně s Kubrem byl Veselý mým idolem. Kvůli nim jsem se začal věnovat cyklistice," přiznal a dodal, že když sám Závod míru vyhrál, byl Veselý jedním z prvních gratulantů: „Po skončení kariéry totiž jezdil Závod míru jako šofér deníku Sport.
Kariéra
Závod míru s rekordním dvanáctiminutovým náskokem, dvakrát skončil druhý, čtyřikrát byl kapitánem vítězného družstva. V deseti ročnících si připsal šestnáct etapových vítězství a tento výkon překonal až Němec Olaf Ludwig o třicet let později.
Na mistrovství republiky většinou nenašel konkurenci a mezi lety 1945 a 1955 nasbíral celkem 26 titulů. Velkou většinu jich získal na silnici, ať už v závodě jednotlivců či družstev, etapovém závodě nebo jízdě do vrchu. Dvakrát byl nejrychlejší i na dráze ve stíhacím závodě, dvakrát i mezi cyklokrosaři.
Smůla brala úspěchy
Zažil i smolné závody. V roce 1948 ho o vítězství v Závodě míru připravil prasklý řetěz 25 kilometrů před cílem, něco podobného se opakovalo o čtyři roky později. Defekty a pády ho pronásledovaly i na světových šampionátech, jeho nejlepším výsledkem ze čtyř účastí bylo deváté místo z Kodaně v roce 1949. Startoval i na olympiádě v Helsinkách 1952, ale jeho naděje skončili v hromadném pádu a závod jednotlivců nedokončil.
Politika a sport
Dvakrát do jeho sportovní kariéry výrazně zasáhla politika.. V roce 1948 byla těsně před olympijskými hrami v Londýně českým cyklistům znemožněna účast. V té době byl ve skvělé formě.
Podruhé to v roce 1957 znamenalo konec jeho sportovní kariéry. V té době měl problémy se zády, přesto se nechal přemluvit k desátému startu v Závodě míru. Zdravotní problémy ho po marném boji donutily vzdát. Straničtí funkcionáři to označili za zradu dělnické třídy, odebrali mu titul zasloužilého mistra sportu i všechny další trofeje a na dva roky mu zakázali závodit. Omilostněn byl až v roce 1968, jeho příběh popsal Ota Pavel v povídce Když ti to nejede.
Žvotopis
Jan Veselý se narodil 17. června 1923 v jihočeských Plástovicích jako nejmladší z pěti dětí. Ke kolu se dostal až ve čtrnácti letech, kdy se začal učit pekařem. V Suchém Vrbně a později v Praze najezdil denně desítky kilometrů s nůší plnou pečiva na zádech. Tak také absolvoval svůj první cyklistický závod v Modřanech, kde byl nejrychlejší ze tří stovek pekařských učňů.
Koncem třicátých let vstoupil do Českého klubu malostranských cyklistů, na vlastní kolo si ušetřil až po třech letech. Později závodil za pražskou Spartu, Strakonice, ATK, ÚDA a Duklu Praha.
Poté, co byl potrestán pozastavením činnosti, vystřídal řadu zaměstnání. Chytil se až jako řidič v Konstruktivě, v letech 1966 -1968 byl řidičem i v Československém sportu.
Už jako důchodce si přivydělával jako vrátný v Tesle. Potíže se zády mu bránily častěji jezdit na kole, rád pracoval na zahrádce v Mukařově u Jevan na chatě.
