"Odešly mi průdušky. V týdnu to bylo dobré, ale při závodě katastrofa. Nevím proč," litoval jedenatřicetiletý český reprezentant z Podbořan, mistr republiky z roku 2004.
Přitom start jste měl výborný, brzy jste se propracoval do špičky.
Jezdil jsem kolem pátého místa. Nohy, všechno bylo v pohodě. Jen bez toho dýchání to nešlo.
Kdy jste začal cítit, že je zle?
Po konci prvního kola. To už jsem věděl, že mi to nejede. Ve druhém kole jsem měl problémy se nadechnout, šlo to blbě. Ve čtvrtém kole jsem to zabalil, to už jsem byl hodně daleko za nejlepšími.
Před třemi týdny jste vynechal mistrovství republiky. Místo bojů o medaile na okruhu v České Lípě jste ulehl do postele se zápalem plic.
Jednalo se jen o lehký jednostranný zápal plic. Bral jsem antibiotika, ale můj start na světovémšampionátu neměl být ohrožen. Pak jsem se do toho dostal. Trénoval jsem, všechno bylo v pořádku. Nohy mi při tréninku jely dobře.
Ale při závodě to nešlo. Musíte být hodně zklamaný, že?
Jsem rozčarovaný. Ještě se dá jet s naraženými žebry, ale opravdu ne, když nemůžete dýchat.
Byl to neskutečný závod. Historie na mistrovstvích světa nepamatuje tolik pádů. Zažil jste to někdy?
Snad ani ne. Bylo tam hodně skrytých děr, vyjeté koleje. Bylo to fakt dost nebezpečný, hrozně moc pádů, dva ošklivé úrazy... Já jsem se také nevyhnul jedné kolizi, v písku jel přede mnou Belgičan Commeyne, zavrávoral, zpomalil, a já upadl.
Vypadalo to v neděli na černý den favorizovaných domácích Belgičanů. Několika krkolomným pádům se nevyhnula esa Nijs, Vervecken aniWellens.
Jednou to byla velká nepozornost Barta Wellense. Když jel na vedoucí pozici, najel na rovném úseku do bariéry z plastu a přes něj se k zemi poroučel i největší favorit Nijs. Bylo to po dvou výjezdech, předtím ten písek. Tam měl člověk největší tepovku, mohl si na chvilku orazit, tam se jelo po paměti.
Desetitisíce Belgičanů šílely z titulu Erwina Verveckena. Předvedl famózní výkon, když se otřepal z několika pádů. Při tom nejdrsnějším letěl při výjezdu hlavou přes řídítka. Co si o něm myslíte?
Vervecken to přes všechny problémy zvládl. Psychicky je hodně odolný člověk. Dvakrát nepříjemně spadl, ale jede dál. Neháže rukama a nenadává jako jiní.
Další pořadí je šokem. Pro USA vyjel první cyklokrosovou medaili v historii Jonathan Page, který se zúčastnil i Tour de France. Bronz získal nečekaně Ital Franzoi.
Američan je kvalitní silničář. Jel bez chyb, neudělal ani jednu. Jako jediný nepadal. Také Franzoi je excelentní silničář, už během sezony podával slušné výkony.
Nejlepší z českých reprezentantů dojel Dlask na 24. místě. Šimůnek měl výtečně rozjetý závod, pak ho však postihl defekt a se slzami na krajíčku mu špička odjela a vzdal.
Šimůnek měl smůlu, mohl zajet solidní výsledek. Na špičku by asi nestačil, ale kolem 10. místa by byl. Péťa Dlask to asi psychicky neunesl, ale to musí říct spíš on.
Jak vypadá váš další program?
Zkusím jet příští týden závod Superprestige. Čekají mě poslední tři víkendy, posledních pět závodů. Teď v sobotu a v neděli, za čtrnáct dní jeden závod a pak zase dva. Zkusím tu sezonu dojet. Ve Světovém poháru jsem zajel páté místo v Kalmthoutu, osmé v Táboře a deváté v Miláně. Celkově jsem se teď ale propadl na 16. místo.
Přestoupil jste do belgické stáje Style and Concept. Smlouvu jste podepsal na 2 roky, zaručuje vám lepší podmínky pro cyklokrosový život. Jste v Belgii spokojený?
Získal jsem všechno, co jsem chtěl. Bydlím v Belgii, mám tu byt, nemusím cestovat. Mám nový tým, vybavení, obytné auto. Dotáhl jsem to tam, kam jsem chtěl. Nebudu už muset řešit kola, smlouvu mám ještě na příští sezonu. Přes léto potrénuju.
