Proštouchla jste vlastní střelbu?
Doufám, že to bude nakopnutí do dalších závodů. Že jsem si dokázala, že to jde.
Změnila jste něco?
Zvolila jsem volnější tempo na začátku, aby mi zbývalo víc sil do druhé poloviny závodu. Po běžecké stránce to zase tolik nevyšlo, protože síly ubývaly tak i tak. Ale při střelbě jsem se snažila hlídat si každou ránu. Možná byla pomalejší, ale byly to jisté rány.
A je z toho sedmé místo.
Desítka na mistrovství světa je rozhodně super. Navíc jde i o výbornou výchozí pozici pro stíhačku.
Po smíšené štafetě jste vypadala moc zklamaně. Co vám pak pomohlo vyčistit si hlavu?
Ona ta štafeta vyloženě špatná nebyla, v ní jsem střílela 1+1, jen byla velká škoda těch dobíjení, která mě na střelnici zdržela a znejistěla. Ale všichni se mě potom snažili podpořit a říkali mi, že to nebylo tak hrozné, že to bylo dobré. Tak jsem štafetu hodila za hlavu. Dneska sice na střelnici ta má hlava úplně vypnutá nebyla, trochu jsem obavy měla, ale říkala jsem si: Proč by mi to nešlo teď, když to jde při tréninku. A šlo to.
Fotogalerie ze závodu |
Po povedené ležce jste si tím víc věřila i na stojku?
No... Sil už moc nebylo, nohy se klepaly. Tak jsem z ní taky trochu měla strach.
A na poslední ránu jste čekala.
Bála jsem se, abych ji neutrhla a nebyla z toho zbytečná chyba.
Když padla a byla to nula, co jste si pomyslela?
Měla jsem velkou radost, protože těch nulových závodů já zase tolik nemám. Křičeli pak na mě, že jedu pátá a že je to ve vteřinkách. Ale postupně mě stáhly Gabča a další holky.
