Proč ne?
Nevím, čím to bylo. Lyže jsem neměl zlé, první kolo jsme ani nejeli úplnou podlahu, dojel nás i Bulhar. Ale ve třetím kole jsem toho měl docela plné brejle.
Střelecky jste si vystačil s jedním dobíjením.
Ale za toho stojáka bych si namlátil, protože jsem si vyhodil náboj, což byla neskutečná chyba. Stála nás sedmé místo. Jinak bych si na Itala přede mnou věřil, že bych ho nakonec dal. Jakmile bych se k němu dotáhl do kontaktu, totálně by ho to dorazilo, ten už se otáčel, kde mohl.
Každopádně za poslední dva závody jste sestřelil 30 z 31 terčů, a to je před nedělním čtyřpoložkovým „masákem“ nadějná bilance.
To je. A k tomu připočtěte ještě dva tréninky.
Ty byly celé čisté?
V podstatě jo. Jen včera jsem si dvě stojky zastřílel na ležákové terče a jeden terč jsem při tom minul.
Konečné osmé místo týmu po dvou předchozích nepovedených štafetách hodnotíte pozitivně?
Devět dobití na tým je moc. Musíme střílet líp. Pokud jsme v minulosti v mužské štafetě uspěli, opřeli jsme to vždy o minimum dobití. Osmé místo je pěkný výsledek, s Ondrou Hoškem na prvním úseku bych ho hodnotil pozitivně. Na druhou stranu určitě trenéři ani závodníci nemohou být spokojení, když jsme tam každý z nás ty chyby udělali. Ve štafetách se dejme tomu víc riskuje, ale pro mě jsou stejným závodem jako sprint: Nechci ani v nich moc riskovat, jestliže vím, že na to stoprocentně nemám. Čistá střelba je vždycky výhodnější. Myslím, že výsledkově je osmé místo dobré, zvlášť po štafetách, co tomu předcházely. Ale pořád je kam se posouvat.
Ondřej Moravec před štafetou Světového poháru v Ruhpoldingu
Tentokrát do závodu všichni nasadili to nejsilnější, co měli, šlo o jakousi generálku olympijského závodu. A první šestka nebyla pro vás daleko, jen 15 vteřin.
Já už ve štafetách kolikrát zažil, že jsme na tom byli papírově dobře a potom jsme ji posunuli totálně do kopru. Jindy jsme zase moc nečekali a skončilo to naopak. Ve štafetách se může stát cokoliv, jen to musí vyjít všem čtyřem, tedy pokud zrovna nejsme Norové nebo Francouzi. Na první šestku musíme podat minimálně nadstandardní až vynikající výkon. Jde o týmový závod a nám všem se to v něm musí sejít. Ale ta šestka reálná je. Dnešek nám ukázal, že štafetu dokážeme zajet.
Jak se vám v ní zamlouval výkon nejméně zkušeného Ondřeje Hoška? Při stojce dvakrát dobíjel, když se podle slov trenéra Málka nechal poněkud vybláznit střeleckým kalupem i atmosférou kolem něj.
To je pochopitelné, jel teprve třetí závod ve Světovém poháru. Přitom z toho byly dvě štafety a z nich jedna v Oberhofu vyloženě šílená. Při štafetách v Německu je vždycky neskutečný tlak. Ležku odstřílel na šest, to není špatné, na stoják pak přijel v jedné skupině s nejlepšími, což bylo super. Bohužel, jak ho znám z tréninku, je spíš ležákovým střelcem a nemůže se o stoják vyloženě opřít. Ale zvládl to dobře, nemůžeme mu mít za zlé, že něco dobíjel.
