Na tiskovou konferenci si totiž chvíli předtím objednala dva borůvkové čaje s medem, které s velkým gustem zajídala banánem.
„Zase jsem docela promrzlá, jako po každém závodě,“ vysvětlovala a u pusy měla hrnek, v němž jí finská rozhodčí Jaana Pitkänenová horký čaj přinesla.
Sprintu vládla MäkäräinenováZpravodajství ze závodu v Pokljuce  |
„Ale dneska mě to vážně bavilo,“ usmála se.
Po druhé položce ještě vyrážela do posledního kola s nejlepším mezičasem Dorothea Wiererová, jenže pak následovalo úžasné galapředstavení Mäkäräinenové.
„Kolik mi dala na posledním kole? Sedmnáct sekund?“ s údivem v očích říkala Wiererová a pokývala hlavou: „Kaisa je vážně rychlá.“
Finka reagovala: „Když střílím dobře, dodá mi to do běhu spoustu energie.“
Po čtrnácti sezonách ve Světovém poháru, během nichž už 78krát stála na stupních vítězů, se navíc naučila nepanikařit.
Nepanikařila, ani když měla vleklé potíže s dechem při podzimním přechodu na první sníh.
„A nepanikařila jsem ani ve čtvrtek, když jsem první ležku odstřílela za čtyři. Jinak bych se dostala do velkých problémů.“
Další tři položky už při čtvrtečním vytrvalostním závodě vyčistila, stejně jako obě sobotní při sprintu.
„Úžasná Kaisa,“ rozplýval se potom titulek finského listu Iltalehti.
Stupně vítězů po ženském sprintu v Pokljuce: zleva druhá Dorothea Wiererová, vítězka Kaisa Mäkäräinenová a třetí Justine Braisazová.
Opěvovali ji také jiní. Třeba Markéta Davidová: „Nechápu, jak v tolika letech na tom může být Kaisa tak dobře nejen fyzicky, ale i postavou. Je furt v pohodě, pořád při síle.“
Jedenáctého ledna oslaví Mäkäräinenová 36. narozeniny.
Po minulé sezoně, kterou korunovala svým třetím velkým glóbem, opět jednou zvažovala ukončení kariéry.
„Ale nepřekvapilo mě, že zůstala,“ říká Ondřej Rybář, sportovní ředitel českého svazu. „Opustit biatlon na vrcholu dokáže málokdo. Kaisa si své pozice stále drží a biatlonem doslova žije, podobně jako v minulosti Björndalen. To se vám pak hrozně těžko odchází.“
Když si 21letá Davidová představí, jak dlouho Finka po světových biatlonových štacích putuje, rezolutně prohlásí: „Tak to ne, to bych určitě nedala. Ani náhodou. To by mě omyli.“
Životní partner Mäkäräinenové, jenž také vystudoval pedagogickou fakultu, ji po závodech doprovází coby servisman. Což jim rodinnou situaci usnadňuje.
V neděli bude svoji milou opět hnát v Pokljuce u trati, až ve stíhacím závodě poběží za pohárovým vítězstvím číslo 25 - a za další prémií 15 tisíc eur. Do závodu se vydá s převahou 14,8 sekundy na Wiererovou a 42,1 na Francouzku Braisazovou.
Ve čtvrtek minula na první ležce 4 terče. Dnes se nemýlila, po trati letěla a triumfovala... to je prostě biatlon. Ovšem Kaisa Mäkäränenová je v něm v 35 letech jevem mimořádným. (Když bylo po všem, objednala si dva borůvkové čaje s medem a řekla: Dneska mě to bavilo.) https://t.co/iStN3my79B
„Doufám, že se budu dál bavit,“ pousměje se Mäkäräinenová. „A taky doufám, že nebudu myslet na vítězství dřív než v posledním kole. Tak to u mě funguje, beru každý závod pěkně krok po kroku. Na střelnici mi pomáhá, když tam nejsem přehnaně v euforii.“
Žluté číslo vedoucí závodnice Světového poháru, které jí patřilo na konci minulé sezony, kvůli čtvrtečnímu střeleckému výpadku zatím ve svém držení nemá. V sobotu si o něj řekla Wiererová.
Stíhací závod biatlonistekOnline reportáž v neděli od 14:45 |
„Co pro vás to číslo znamená?“ dostala Italka otázku.
“Větší tlak?“ odvětila. Pak přidala: „Sezona je dlouhá, každý den je jiný. Uvidíme, co se bude dít dál.“
Minulý týden zasáhl Wiererovou virus, řádící v italském týmu. „Tři lidi od nás měli žaludeční problémy. Ale teď jsme zase zdraví,“ ujišťuje.
Na neděli má prostý plán: „Budu útočit.“
Ovšem nahánět finský expres bude i pro italskou rychlopalkyni náramně obtížný úkol.
