Na hvězdné biatlonové nebe se po bok francouzsko-norských manželů Poireeových vytáhli čeští reprezentanti Tomáš a Kateřina Holubcovi. Oba upoutali diváky. Kateřina skončila dopoledne dvanáctá.
"Rozjel jsem si závod tak, abych tam měl rezervu a nepřilít na střelbu udýchaný a sedřený. Věděl jsem, že střelba bude rozhodovat, proto jsem si před nimi závod sám zpomaloval," objasnil taktiku, s kterou dosáhl na životního výkonu.
To jste si při střelbě tak věřil?
Ne, byla to loterie o štěstí a větru. Ale na druhou strau je fakt, že jsem se dokázal soustředit. V bouřlové atmosféře to nebylo jednoduché.
Běžecky jste vypadal v náramné formě. Všechno bylo v pohodě?
Přemýšlel jsem, co se mnou poslední kolo udělá, protože ten kopec tady v Oberhofu je hodně těžký. Počítal jsem, kalkuloval, jaké místo by z toho mohlo být. Kluci mi před cílovou rovinkou říkali, že je to na desítku, a já už věděl, že to běžecky špatné nebude.
Dost jste s manželkou Kateřinou napodobili famózní Poireeovi. Raphael vyhrál mezi muži, Liv-Grete dominovala ženám. Zdá se, že to tady manželským párům klape...
Určitě by vám starší kluci jako Petr Garabík nebo Roman Dostál řekli, že je výhodnější být na závodech s manželkou. Někdy si třeba lezeme na nervy, ale já bych to rozhodně považoval za plus, že jsme spolu. Ostatní jsou strašně moc dlouho od rodin.
Dvakrát jste byl v sérii Světového poháru patnáctý, jednou šestnáctý. V Oberhofu jste se dočkal životního úspěchu. Cítil jste už od rána, že je to váš velký den?
Káťa by vám řekla, jak to bylo. Přijeli jsme sem v úterý a mně se lyžovalo hrozně špatně. Já jí říkal: Počkej ve čtvrtek, zaklepe forma na dveře. A fakt, že jo. Nevím, jestli jsem to přivolal, ale od čtvrtka se mi začalo i v tomhle těžkém sněhu jezdit dobře. Cítil jsem, že běžecká forma nebude špatná. Střelba nic moc, ale u mě je to prašť jak uhoď. Může se mi dařit v přípravě a v závodu ne a naopak.
Zítra jedete stíhací závod. Vím, že je málo času, ale nepůjdete s manželkou váš úspěch alespoň na chvilku někam oslavit?
Když ne dneska, tak jindy. Asi jindy, protože regenerace být musí. Ale zítra večer určitě.
Máte v reprezentaci nějaká pravidla, podle kterých musíte ostatním dát "něco do placu"? Třeba jako ve fotbale?
Abych pravdu řekl, v pátek přijel tchán a já jsem mu řekl, ať vezme nějaké zásoby, které doma máme. Přivezl šampáňo a víno, servisu určitě něco dám.
MISTROVSTVÍ SVĚTA V BIATLONU
Příloha k MS, výsledky, reportáže, o českém týmu
kvíz o ceny
