„Po pěti měsících od zranění, jelikož vše šlo dobře a hladce, jsem se mohla zapojit do letní přípravy s týmem. To bylo překvapující, ani já jsem nečekala, že to půjde tak rychle,“ říká Záplatová, která už se stihla vrátit také do reprezentace.
Sportovkyně mohla využít klubového zázemí, aby rekonvalescenci co nejvíce urychlila. „Žabiny mi celou dobu poskytovaly podporu ze všech stran, klub na mě vůbec netlačil s tím, kdy začnu. Celé léto jsem měla k ruce doktory a absolvovala jsem přípravu s kondičním trenérem. Takže doufám, že to uspěchané nebylo, protože jsme to ob týden s doktorem konzultovali. Achilovka se běžně hojí opravdu dlouho. Já s tím vlastně ale problém nemám, od operace jsem skoro vůbec necítila bolest,“ těší 27letou rozehrávačku.
Při rekonvalescenci měla Záplatová nezvykle hodně volného času, toho si ale příliš neužila. „Bylo ho až moc,“ směje se. „Musela jsem ale zůstat v Brně, i když to není můj úplný domov, ten je pro mě v Trutnově. Chodila jsem na rehabilitace, na cvičení s naším fyzioterapeutem, do posilovny s naším kondičním trenérem. Rekonvalescence vyžaduje osobní čas a vůli se do toho vrátit, udržet si motivaci,“ popisuje basketbalistka cestu zpět. „Smekám přede všemi, kteří se dokázali vrátit po takových zraněních jako achilovky, přetržené vazy v koleni a podobně, je to hrozně náročné na psychiku,“ dodává Záplatová.
Nečekanou odměnou pro ni byla pozvánka na kvalifikační zápasy proti Itálii a Rumunsku. Oba duely pomohla reprezentaci vyhrát, zvlášť úspěch proti Itálii byl pro 175 centimetrů vysokou basketbalistku opravdu cenný. „Do zápasu jsme vstupovaly jako outsider. Hrálo se až o půl deváté večer po dlouhém cestování na Sardinii, takže mám dojem, že jsme byly unavené ještě před zápasem,“ těší Záplatovou vítězství. Z druhého utkání však raději po špatném došlapu odstoupila.
Jestli má zranění stále na její výkon vliv, statistiky nezaznamenávají. Záplatová patří k nejvytěžovanějším hráčkám v klubu. Pocitově to ale ještě prý není stoprocentní. „Ještě si úplně nejsem při zakončení jistá. I trenérovi jsem říkala, že mě achilovka nijak nebolí, ale limituje mě spíš mentálně. V odrazu na střelu i při pohybu si zatím přijdu pomalá a nemám takový výskok. Občas se podvědomě bojím jít do zakončení,“ hledá basketbalistka nedostatky ve své hře.
Nyní se Záplatová může soustředit jen na klubové záležitosti. Žabiny jsou v domácí lize průběžně páté, hrají však také dvě evropské soutěže CEWL a EWBL, ve kterých dominují svým skupinám. „Teď chci vybojovat s Žabinami medaile,“ stanovuje si cíl do zbytku sezony.
