Od draftu NBA už uběhly tři týdny. Jak se vám od té doby změnil život?
Spousta věcí se změnila. Strávil jsem tréninkový týden u manažera v San Antoniu, potom jsem se přesunul do Oaklandu a připravoval se na letní ligu. Teď jsem v Los Angeles, pořád hrajeme zápasy...
Vnímáte příští měsíce jako životní zkoušku?
Ale ne, to vůbec. Nedělám z toho žádnou velkou vědu. Je to další změna angažmá, i když přechod z Evropy do Ameriky je velký skok. Ale snažím se z toho nemít velkou hlavu.
Možná teprve pocítíte hlavní nápor zájmu, až přiletíte domů.
Myslíte?
Lidé si uvědomili, jakého úspěchu jste dosáhl. Zapůsobilo to na ně.
Aha. To jsem rád, ale já zatím takový pocit nemám. Snažím se sledovat internet, vidím, že basketbalové stránky iDNES se mi snaží dost věnovat, což je samozřejmě super. Ale tady se to nepozná.
Podepsal jste tříletou smlouvu na 4 miliony dolarů, to je asi 120 milionů korun. Už jste přemýšlel, co s takovou spoustou peněz můžete udělat?
Je to velký skok, ale musí se přemýšlet trochu střízlivě. Je sice pěkné, když se mluví o čtyřech milionech dolarů, ale já skoro polovinu z těch peněz ani neuvidím. Tady v Kalifornii, kde budu žít, jsou obrovské daně, téměř padesát procent.
Už ve dvaadvaceti letech jste dosáhl úspěchu, o kterém marně snily celé
Jiří Welsch - Basketbalista hrající na postu rozehrávače a křídla
generace českého basketbalu.
- Narozen 27. ledna 1980 v Pardubicích, ale domov má v nedalekých Holicích
- S basketbalem začínal v 9 letech v Holicích, v 17 letech nastoupil poprvé v lize, o rok později v reprezentaci
- Kluby: Pardubice, Sparta, Lublaň (Slovin.), Golden State
- Po druhém ročníku přerušil studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze
- Zájmy: sport, počítač, hudba (U2, Lenny Kravitz, Madonna, edvědovi, Tracy Chapmanová), film (Pulp Fiction, Matrix, Forrest Gump), hraní na harmoniku a kytaru
- O čtyři roky starší bratr Petr je rovněž reprezentantem
Určitě je příjemné, že budu vydělávat velké peníze tím, co mě baví. Ale teď začíná další mise, další výzva: mít úspěch v NBA, udržet se tu třeba do konce basketbalové kariéry. Čeká mě spousta práce, ale těším se na to.
Téměř bez oddychu hrajete v letní lize zápasy nebo trénujete. Jak trávíte volný čas?
Je to nápor, ale jsme tu proto, abychom hráli. Mezitím si však můžu dělat, co chci, každý se stará sám o sebe. Některé spoluhráče vídám jen na tréninku nebo při zápase, to je asi největší změna proti Evropě, kterou jsem tu zatím zažil. Mám výhodu, že tu teď hraje i Martin Ides v jednom týmu volných agentů, takže jsme strávili hodně času spolu.
O čem se bavíte? Jste rád, že si taky poslechnete češtinu?
O to ani nejde. Jsme s Íďou dobří kamarádi, rok jsme se neviděli, takže probíráme, co se za tu dobu změnilo.
Bydlíte v hotelu, sám na pokoji. Jak se tedy bráníte nudě?
Koukám na televizi, odpočívám. Mám tu notebook, občas se připojím a zjišťuju, co je doma nového. Kousek od hotelu je moře, tak jsem se šel podívat na pláž. Ale nekoupal jsem se, moc se mi tam nelíbilo.
Co sledujete v televizi? Komedie, nebo sportovní přenosy?
Sport. Íďa si ze mě dělá srandu, ale pochopil jsem docela pravidla baseballu a začal jsem ho sledovat. Vedení našeho týmu sehnalo lístky na utkání Los Angeles - Arizona, tak jsem se šel podívat. Není to nic moc záživného, na rozdíl třeba od basketu, ale líbilo se mi to. Jen tak jsme seděli, jedli a koukali. Taková oddychovka.
Prostě Američané...
Jo (smích). Ne, to ne. Češi, ale na americkém baseballu.
Jak dlouho jste pobyl v Oaklandu, kde sídlí váš nový klub Golden State Warriors?
Ve městě jsem strávil vlastně jen půl dne, po draftu. To jsme letěli na oficiální tiskovou konferenci a na večeři s vedením klubu. Později jsem jen dva dny trénoval před odletem sem, do Los Angeles.
Očem se mluví na večeři se šéfy klubu? Proběhla v pracovním duchu?
Kdepak, nebylo to nic oficiálního. Generální manažer klubu i další funkcionáři jsou moc fajn. Ne že by se sedělo a vedly se konverzační fráze. Byli jsme tam všichni tři draftovaní hráči, někdo s rodinným doprovodem, já byl s přítelkyní. Ze všech spadla nervozita po draftu, atmosféra byla uvolněná.
Už jste se třeba ohlížel v Oaklandu po bydlení?
Na to bude čas, až se vrátím zpátky. Přiletím někdy v půli srpna, s předstihem, pak všechno zařídím.
Přítelkyně Linda odletěla domů, proč není s vámi?
Byli jsme spolu v San Antoniu týden po draftu. Pak už jsem odlétal do Oaklandu na přípravný kemp, od té doby dvakrát denně trénuju nebo hraju zápasy. Nebylo možné, abychom byli spolu.
V zámořských novinách jsem se dočetl, že prý vám zachutnaly hamburgery. Je to pravda?
Ptali se mě, jak si zvykám na americkou kulturu. Já odpovídal, že si ve všech restauracích dávám po americku hamburgery. Po pár dnech jsem jich ale měl dost, musel jsem změnit jídelníček, přestoupil jsem třeba na italskou kuchyni.
Takže držíte hamburgerovou dietu?
Ne, to ne. Jen jsem si to jídlo tak nějak rozložil.
Setkal jste se s tím, že by si o vás místní lidé mysleli, že pocházíte třeba z Jugoslávie?
Jednomu fanouškovi jsem řekl, že jsem z České republiky. On na to oukej, ale za chvíli už se mě ptal, jestli je to ta země, která vznikla sloučením několika států uprostřed Evropy. Tak jsem na něj koukal a povídám, že vznikla rozpadem Československa. Z takových věcí jsem trošku na rozpacích.
Prý o vás moc stál legendární Michael Jordan jako spolumajitel Washingtonu. Při draftu koupil volbu 17, jenže vás z šestnáctého místa vzala Philadelphia...
Jordan později potvrdil, že mě chtěl. Dokonce jsem se doslechl, že i během draftu, když ve Washingtonu získali podezření, že půjdu přes Philadelphii do Golden State, snažili se domluvit narychlo s patnáctým Houstonem. Potěšilo mě to.
Ve Washingtonu na posledním kempu před draftem jste se s Jordanem osobně setkal. Byl jste nervózní?
Neočekávaně spíš uvolněný. Prohodili jsme pár slov, popřál mně i dalším štěstí v draftu, ale uvědomil jsem si to až o dva dny později.
Už jste se vyjádřil, že do začátku NBA budete muset získat víc síly. Už víte, jak to provedete?
Budu muset častěji do posilovny (smích)! Konkrétní plán zatím nemám. Myslím, že až se do Ameriky vrátím, trenéři něco vymyslí.
Jak vlastně reagovali na váš úspěch ve slovinské Lublani, kde jste hrál poslední dva roky. Gratulovali vám?
Ne, z klubu se nikdo neozval.
To mě zaráží...
Mě ne. V klubu teď probíhají změny, odchází manažer i trenér...
A ohlasy z domova? Kdo vás nejvíc potěšil?
Po e-mailu se mi ozvali i lidé, se kterými jsem nikdy nekomunikoval. Většina ohlasů byla pozitivní.
Ony se objevily i negativní???
Zaskočily mě spekulace na internetu krátce po draftu, že Luboš Bartoň neuspěl a kdo z nás dvou je lepší. Myslím, že je to naprosto zbytečné. Mě strašně mrzí, že se to Lubošovi nepodařilo, myslím, že měl být draftovaný.
 Jiří Welsch přijímá gratulace od komisionáře NBA Davida Sterna |
