Prozatím se Theodor Dlugoš, čerstvě sedmnáctiletý jindřichohradecký odchovanec, může výše zmiňovaným přídomkem pyšnit. A s největší pravděpodobností mu i zůstane.
"Moc to ani neprožívám. Sice jsem nastoupil, ale že bych hrál víc, to ne. Jinak to ale zní docela zajímavě," usmívá se Dlugoš po konci své premiérové sezony mezi českou elitou. Stihl v ní celkem šest zápasů a dvanáct bodů.
A samozřejmě se nevyhnul ani povinnostem, které jsou už tradičně s pozicí bažanta spojeny: "Po každém tréninku odnáším pití, balóny... Občas mi i někdo pomůže. Ze začátku jsem navíc platil pokuty za první zápas, body a další."
Theodor Dlugoš182 cm, rozehrávač Narodil se 5. dubna 1997 v Jindřichově Hradci. V jihočeském městě s basketbalem začínal a v lednu tohoto roku se také dočkal premiéry v nejvyšší české soutěži, Za mládežnickými extraligami jezdí do nedalekého Písku. Kanonýrské sklony potvrzuje jeho průměr 23,6 bodu v soutěži do 17 let i příspěvek 11,3 bodu v nejvyšší soutěži devatenáctiletých. V reprezentaci se objevil zatím pouze loni během mistrovství Evropy Divize B do 16 let. |
Osmnáctý den roku 2014 pomohl Dlugošovi rozšířit svůj basketbalový životopis. Tehdy si poprvé zahrál a poprvé skóroval v Mattoni NBL. A hned nasázel hned pět bodů.
"Hráli jsme v Děčíně. Nejdřív jsem ze čtyř šestek nedal ani jednu a pak mi tam padla trojka," vzpomíná na své první body. Po zápase se dočkal uznání: "Dostal jsem gratulace od rodiny a Honzy Pavlíka, jinak nic extra."
Právě za brzy šestatřicetiletého veterána Jana Pavlíka, který v sobotu ukončil profesionální kariéru, občas mladičký Theodor Dlugoš zaskakoval na rozehrávce. Ti dva mají ostatně hodně společného. Exreprezentant Pavlík býval "zamlada" vyhlášeným kanonýrem. Dlugošovi jde střelba taky.
Možná i proto k sobě našli rychle cestu.
"Už od té doby, co jsem trénoval s áčkem, to byl takový můj druhý táta. Pomáhal mi a snažil se mi poradit. Je super člověk. Občas mě i vozil domů. Bude nám tu chybět nejen on, ale celá jeho rodina. Snad zůstaneme v kontaktu," přeje si Dlugoš, aby ani Pavlíkova cesta do Maďarska za kariérou funkcionáře nezpřetrhala jejich pevné vazby.
Dlugoš s basketbalem začínal v Jindřichově Hradci, a tak je rád, že právě v jeho dresu mohl vkročit na palubovky Mattoni NBL. "Nejdřív mě to vůbec nenapadlo, ale pak, když jsem viděl, že by tu mohla být Mattonka a já začínal něco víc hrát, říkal jsem si, že by to bylo pěkné," vzpomíná na časy, kdy ještě jako žáček sledovat cestu jihočeského klubu až mezi elitu.
Díky tomu, že pochází od Vajgaru, najde v hledišti řadu svých příznivců. Jeden z nich však vyčnívá. "Mým největším fanouškem je určitě máma. Taky hrála basket. Vozí mě na zápasy do Písku a chodí i na všechna utkání v Mattonce. Mojí premiéru asi prožívala trochu víc, ale mně se s tím nesvěřila," přemítá mladičký basketbalista.
MLADÍK A MATADOR. Theodor Dlugoš (vlevo) a Jan Pavlík se sešli v celku Jindřichova Hradce.
V nejvyšší mužské soutěži celkem logicky střádá spíše vteřinky, zato ve své kategorii patří mezi nejlepší. Zkušenosti z reprezentace do 16 let bohatě zúročil v extralize sedmnáctiletých, kde táhl tým Písku.
"Je to tam o něčem jiném. Očekávají se ode mě body. V Mattonce sbírám zkušenosti a občas minuty na hřišti. Nejsem tip hecíře, kapitána, ale bodově mi role vůdce sedí," neštítí se střelecké odpovědnosti.
A jakým směrem by v budoucnu chtěl z jižních Čech nasměrovat své kroky? "Chtěl bych se dostat až tam, kam mi to moje basketbalové umění dovolí, snem je Euroliga," líčí ligový benjamínek.
