Kia Vaughnová, nejužitečnější hráčka celého euroligového Final Four, ze sebe impulzivně chrlila: „Budu běhat po Praze tam a zpátky a křičet celou noc!“
Bylo to velmi spontánní a zároveň velmi pochopitelné. Málokterý triumf totiž může být sladší než ten, jaký zažily 12. dubna 2015 basketbalistky USK Praha - byla to výhra zcela nečekaná, vítězství favoritkám navzdory.
Vždyť i zlatá trenérka Natália Hejková, úspěšná ve finále Euroligy i v pátém ze svých pěti pokusů, přiznala: „Každý titul je krásný, ale tenhle byl ze všech asi nejméně očekávaný.“
Jak vzpomínky na zlatý víkend v hale Královka na Letné vypadají s odstupem? Tažení USK až na samý trůn ženského evropského basketbalu bylo jako dobře vygradovaný film: napětí rostlo a spolu s ním i naděje, že se TO může podařit.
A podařilo se: USK tím navázalo na jinak ojedinělé triumfy z dějin Česka (Gambrinus Brno v roce 2006), i Československa (tehdy pražská Sparta v roce 1976 triumfovala v Poháru mistryň evropských zemí).
Události dubna
|
Už semifinále proti Fenerbahce mělo jasné favoritky v soupeřkách.
„Zdálo by se, že by domácí prostředí mělo být plus, na druhou stranu v této hale nehrajeme zase tak dlouho,“ říkala před startem Final Four kapitánka USK Ilona Burgrová; na Letnou klub zamířil před sezonou z tradiční Folimanky a to, co se roky nepovedlo „doma“, v nové aréně zvládl hned na první pokus.
Takže zpět do Královky: s Fenerbahce prohrávaly hostitelky po první čtvrtině i po půli o bod, pak získaly těsné vedení - a už o něj nepřišly. „Tohle je jako postup na olympiádu. Jsem na nás pyšná,“ říkala dojatě Alena Hanušová. I tady se rodil pozdější slavný triumf: přes hrdost a vědomí, že už nyní dosáhly čehosi výjimečného, basketbalistky neměly dost.
„Jekatěrinburg je absolutním favoritem,“ řekla před finále Hejková, jenže její družstvo jako by postupem dostalo čistou dávku energie.
Ruský kolos se rozkymácel hned od začátku. Jeho hvězdy (ač bez absentující superstar Taurasiové) zíraly, jak USK koš po koši sbírá náskok. Když už se velkoklub z pomezí Evropy a Asie před pauzou nadechl a zahájil „stíhací jízdu“, po přestávce dostal malý knokaut, úvod druhé půle skončil 12:4 pro USK.
A tak se, jak s oblibou psával Bohumil Hrabal, neuvěřitelné stalo skutkem.
Dvanáct předchozích vzájemných duelů ovládl Jekatěrinburg, ten nejdůležitější však měl jiné vítězky. „Jsem nadšená, hrdá, šťastná,“ chrlila ze sebe Vaughnová; v tu chvíli už její parťačky odstřihly síťku z koše, tradiční rituál šampionek si užívaly po konečném skóre 72:68 - ani závěrečná stíhačka Jekatěrinburgu nepomohla.
A mimochodem, zlatý duben má i své post scriptum: oba celky se v říjnu potkaly ještě ve finále Superpoháru a byť USK chyběly legionářky Robinsonová a Petrovičová a ruský gigant měl naopak zpět Taurasiovou, opět se radoval tým z Prahy, tenkrát po divokém výsledku 93:91.
Rok 2015 zkrátka patřil klubu, na nějž se nesázelo. O to hezčí triumfy to byly.
Další basketbalový milník: muži si zahrají o olympiáduHistorické 7. místo na Eurobasketu zajistilo Česku boj o hry v Riu Jako by euroligový triumf USK, tedy věc pro český ženský basketbal téměř nevídaná, inspiroval i muže. Na zářijovém mistrovství Evropy totiž Češi předvedli nejlepší výkony v historii samostatné země, za nimiž stáli především muži, které vidíte na snímcích na krajích. Dlouhán Jan Veselý (vlevo) zářil pod košem a rozehrávač Tomáš Satoranský (vpravo) v roli režiséra ukázal, čím si vysloužil důvěru ve slovutné Barceloně.    Cesta za nadějí na olympijský sen začala v základní skupině v Rize, kde Češi mimo jiné dotáhli duel s budoucími finalisty z Litvy až do prodloužení. Vrchol ovšem přišel v osmifinále, v němž tým vedený izraelským koučem Ronenem Ginzburgem deklasoval Chorvatsko a byť mu pak Srbové zamezili ve vstupu do bojů o medaile, Češi zvládli duel o 7. místo a zajistili si pozici v olympijské kvalifikaci o hry v Riu. Mimochodem: o pořádání jedné ze tří skupin se uchází i Česko, rozhodne se 19. ledna. |
