Jeho tým oba duely - jeden hraný za zavřenými dveřmi a jeden před fanoušky - prohrál, ale Kouřila za to vinit nelze. Přestože je často na palubovce nejmenším hráčem, na hřišti byl vidět nejvíce.
Táhnout reprezentaci za úspěchy, to chce i na světovém šampionátu - stejně jako v roce 2011 na tom evropském, pro šestnáctileté Čechy stříbrném.
"Já jsem tak trochu exhibicionista, takže pro mě je lepší, když je hala plná, i když diváci fandí proti nám," směje se rozehrávač, o jehož místě v sestavě pro domácí mistrovství není pochyb.
Mladík původem z Ostravy věří, že pokud si diváci najdou cestu do haly během mistrovství, jeho výkony i výkony celého týmu jen porostou. "Já osobně to tak cítím. Jestli to tak opravdu bude, to nevím, ale lépe se mi hraje před plným hledištěm," zve fanoušky.
Čeští junioři sice generálku v O2 areně ztratili 70:78. Nutno však dodat, že se starších soupeřům nezalekli a hlavně ve druhém utkání byli blízko vítězství. A navíc má moskevský celek na své straně i výhodu sehranosti. "Byly to naše první letošní zápasy pohromadě, takže teprve přicházíme na silné a slabé stránky týmu a zjišťujeme, na čem musíme zapracovat," připomíná sedmnáctiletý talent. Očekává, že tým se může jen zlepšovat.
Brzy se Kouřil a spol. mohou do O2 Arény vrátit, stačí jim zdánlivě málo. Na mistrovství světa v červnu a červenci postoupit do osmifinále. To bude i podle Kouřila velká motivace domácího výběru, který dostal jedninečnou šanci se poměřit s těmi nejlepšími.
A ihned se nabízí i další důvod, proč se rvát jak o život. "Tyhle akce jsou vždy hodně sledované agenty a trenéry z různých klubů, a když se člověku turnaj povede, může si otevřít dveře do velkého evropského týmu," uvědomuje si Kouřil, momentálně hráč Alicante.
Na Pyrenejský poloostrov odcházel malý velký talent ostravského basketbalu za před rokem a půl za většími výzvami i konkurencí. Jak se mu ve Španělsku vede?
"Jsem zapojený do áčka Alicante, které hraje druhou nejvyšší soutěž. Tam jsem za toho mladého, který sbírá zkušenosti, nikdo od něj nic nečeká, jde tam na pár minut vydat ze sebe všechno. Teď nedávno se nám zranil druhý rozehrávač, takže jsem dostal trochu víc prostoru a doufám, že jsem ukázal, že na to mám," odkrývá Kouřil oponu nad soutěží, jejíž věhlas do Česka putuje jen obtížně.
K paběrkování v soutěži LEB Oro pak Kouřil přidává velké minuty v klubovém béčku. "To hraje čtvrtou nejvyšší soutěž a v něm mám pozici lídra. Tam mám velmi dobrou minutáž a jsem jedním z tahounů," přibližuje.
