Pozitivní nitka se bude prolínat celým tímto článkem. Právě taková byla totiž nálada na české polovině tiskové konference. "Myslím, že to byl nejdůležitější zápas v mé kariéře. Porazit mistra světa, to se nepodaří každý den. Navíc jsme se ze střelecké krize dostali do pohody," nechal se slyšet český kouč.
A stejné vyladění prý nescházela ani před zápase s obrovským favoritem. "Věděl jsem, že kdo přijde na hřiště, nechá na něm duši. Nechal. A pak nervozita není taková, protože když prohrajeme, prohrajeme po boji. Ne proto, že to odflákneme."
Ještě do třetice: dobrý pocit v trenérovi zůstával i během zápasu. "Nevím proč, ale já jsem tomu věřil, jistotu jsem nabral tři minuty před koncem," tvrdil kouč.
Jen jediné přání prý během zápasu měl: aby se Australankám nepodařilo během zápasu otočit a posunout se do vedení. "Pak by měly mnohem větší šanci," poznamenal. Ale jeho svěřenkyně tohle nebezpečí odvrátily.
Jakou taktiku česká strana zvolila, aby zaskočila šampionky? "Austrálie potřebovala hrát přes pivoty. Nám se podařilo hrát dostatečně tvrdě. Navíc jsme byli schopni hrát rychle dopředu a dali jsme nějaké koše zadarmo," vysvětluje Blažek.
Po jeho skončení si on sám složil hlavu do dlaní. A ani nesledoval, jak jeho tým křepčí na palubovce. "Já radost prožívám trošku jinak," vysvětloval. "Samozřejmě jsem šťastný za to,jak to je, ale někdy je toho na trenéra trochu moc. Já bych naopak potřeboval emoci ubrzit, protože by mě možná kleplo."
Kromě radosti ale hrozí i jedna případná starost. Ivana Večeřová se po utkání držela za rameno. Trenér se však snaží spíš uklidňovat: "Zatím nevím, jaká je situace. To zjistíme až na hotelu. Ale já si myslím, že po takovém vítězství ani velké rány nebolí."
Díky si vysloužili i karlovarští diváci. Navázali na to nejlepší z práce brněnských a - i když halu nezaplnili - bouřili a bouřili. "Ten kotel nás hnal a byla to nádhera," potěšilo lodivoda českého týmu. Na čtvrtfinále se fanoušci oblékli do červené, pro semifinále byla vyhlášena akce "Bílá vichřice."
Zvláštní zmínku si vysloužil zvláštní host: prezident republiky Václav Klaus. S trenérem pak po české výhře promluvil, prý na basketbalové téma.
"Pro holky, pro celý tým to byla obrovská čest, mít tam hlavu státu. To se nestane každý den. Já si hrozně vážím toho, že pan prezident přijel," dodal kouč.
Semifinále bude soubojem dvou turnajových překvapení. Česka a Běloruska. A Blažek žádá pokoru: "Je třeba radost utlumit. Teď je třeba poprat se o finále."
Příští soupeř Blažka tak trochu zaskočil, ale i potěšil. Podiv vyjádřil bonmotem: "Mám rád, když sednu do tramvaje a vím, kam mě doveze. Takováto překvapení rád nemám. Když jedu do Nuslí, nechci skončit v Záběhlicích."
Ale za soupeře je rád proto, že se na něj trenéři připravovali dopředu. "Veškeré záznamy a rozbory máme," říká kouč a naznačí, že tento souboj očekával v utkání o páté až osmé místo.
A ještě jedna věta by neměla zaniknout. Blažek v ní odkazuje na nedávnou minulost. "Jsem rád, že se podařilo navázat na časy kolegy Bobrovského, kdy byl ženský basket trochu vejš. Účast ve čtyřce je to nejlepší, co jsme pro něj mohli udělat," potěšilo Blažka.