Druhá sezona mezi nejzručnějšími a také často nejsobečtějšími basketbalisty planety má pro Satoranského jasný motiv - lépe „prodat“ to, co umí. Což má zásadní podmínku. Čech, jenž 30. října oslaví 26. narozeniny, potřebuje dostat větší prostor než při premiéře, kdy naskočil do 57 duelů, v průměru na 12,6 minuty.
Kouč Scott Brooks o něm v létě řekl, že „umí hrát na pozicích jedna, dva i tři“. Spíš než pevný záskok za hvězdného rozehrávače Johna Walla by tak z něj měl být ceněný univerzál. A důvody k víře tu jsou.
Možnosti se otevírají...
Zaprvé a především: úvodní rok je pro Evropany v NBA vážně těžký, v současnosti určitě mnohem složitější než třeba přechod evropského hokejisty do zámoří. Individualistický svět, jiný styl, delší zápasy...
„Pro hráče ve druhé sezoně je to daleko jednodušší. Člověk ví, jak to chodí, zná pravidla tréninků i spoustu dalších věcí,“ líčil v říjnu pro iDNES.cz a nyní to doplnil: „Cítím se tento rok uvolněněji, neřeším tolik nových věcí kolem sebe a soustředím se jen na hru.“
A dál: soudě dle generálky se Satoranskému povedlo vypilovat střelbu, proti New York Knicks proměnil pět ze šesti pokusů z pole; kvůli tomu ostatně individuálně trénoval u specialisty v Německu.
„Pro mě je důležité, abych hrál agresivně a nehledal někdy až moc přihrávku. Musím se snažit využít prostor, který je mi daný,“ popisuje. Jeho Wizards se rovněž netají tím, že nutně potřebují zkvalitnit defenzivní práci - a v tom Satoranský nikdy nezaostával.
Možnosti pro minutovou expanzi se nabízejí. Jakkoli patří Washington k širší špičce Východní konference, je tomu tak hlavně díky síle úvodní pětky vedené superstar Wallem a Bealem. Lavička tak silná není.
Ideální a vysněný scénář tedy vypadá zhruba následovně: Satoranský si vybojuje pozici šestého či sedmého hráče v rotaci, bude pravidelně sbírat minuty a díky výrazně vylepšené střelbě přikrášlí své dosud dost nevýrazné statistiky (2,3 bodu, 1,5 doskoku, 1,6 asistence).
... ale rizika zůstávají
Být optimistou však neznamená přehlížet potenciální nástrahy. Tou největší je představa, že by Satoranský zase musel většinu času strávit povzbuzováním ostatních.
„Byl bych rád, kdyby v jeho situaci nastal posun. Ať už v rámci hierarchie Wizards, nebo posunem do jiného týmu,“ řekl o něm Jiří Welsch, který spolu s Jiřím Zídkem a Janem Veselým doplňuje pouhé kvarteto Čechů, kteří kdy v NBA nastoupili. „Všichni víme, jaký je soutěživý typ, nechce sedět na lavičce. Nemyslím, že by takovou situaci vydržel moc dlouho.“
V hlavním městě USA chodí fanoušci nově nikoli do Verizon Center, nýbrž do Capital One Areny. Symbolická „nápověda“ pro Satoranského - i jemu by se hodilo, kdyby se na stejném místě odehrávaly jinak pojmenovatelné události.
V létě se oženil, má za sebou solidní přípravu, v reprezentaci vyčníval při neúspěšném tažení na Eurobasketu: „Trošku sebevědomí jsem si odnesl i z nároďáku. Teď jsem dostal spoustu minut prakticky v každém zápase, takto to ale bylo i loni. Uvidíme, co se stane v sezoně.“
Pro jeho kariéru v NBA bude rok druhý patrně tím nejdůležitějším.
