Liberec se po mátožném vstupu do soutěže ze všech sil snaží napravit, co se dá. Aby si ve finiši základní části udržel reálnou naději na postup do play-off, nutně potřeboval v minulém týdnu uspět v obou zápasech proti týmům, které si stejně jako on dělají zálusk na místo mezi elitní osmičkou.
Sadskou zdolal díky vydařené poslední čtvrtině o osm bodů (po třech čtvrtinách o dva body prohrával) a velice dobře rozehrál i následující zápas v hale USK Praha. Kondoři vedli po dvou minutách 9:0, o chvíli později 19:6 a dvouciferný náskok si hlídali ještě v polovině druhé čtvrtiny - po trojce Tomáše Tótha byl stav 32:20 ve prospěch severočeského týmu.
S přibývajícími minutami se však na hráčích začala projevovat únava a v poslední části hry už na palubovce jasně dominovali hostitelé. "Na našich hráčích se projevila únava i z toho, že jsme předtím hráli se Sadskou až ve čtvrtek. Nedokázali jsme dobře zregenerovat," uvedl liberecký kouč Jan Slowiak.
Začněme ale popořádku. Zápas s USK jste rozehráli poměrně dobře, až do poloviny druhé čtvrtiny jste si udržovali dvouciferné vedení. S touto pasáží jste byl určitě spokojen, je to tak?
Určitě. Začali jsme hodně koncentrovaně a myslím si, že domácí měli v tu chvíli jediného hráče, který je držel v zápase, a tím byl Kotas. V první čtvrtině dal všechny body USK.
Kdy jste začal cítit, že se dostáváte do problémů?
Problémy jsme měli s rotací hráčů, protože jsem neměl moc hráčů na střídání na perimetr. V momentě, kdy jsem začal sahat do základní sestavy na perimetru, tak jsme měli problémy s udržením výkonu. Proto byl první poločas vyrovnaný, ve třetí čtvrtině se domácím začalo hodně dařit střelecky, v čemž samozřejmě furt kraloval Kotas, ale ještě jsme se drželi na dohled.
Jenže mezi 33. a 39. minutou jste proměnili jedinou z devíti střel z pole a USK toho využil ke klíčové šňůře 21:2.
Nám se prostě v poslední čtvrtině střelecky moc nedařilo, na každý koš jsme se dost nadřeli. Navíc se na hráčích projevila únava i z toho, že jsme předtím hráli ve čtvrtek se Sadskou a nedokázali jsme dobře zregenerovat. Ještě to bylo umocněno tím, že i proti Sadské odehrál náš perimetr drtivou většinu zápasu ve složení Tomáš Tóth, Jirka Černošek a Pierre Wooten a ti už na USK nedokázali podobný výkon zopakovat. Bylo vidět, že jim dochází energie. Wooten měl problémy udržet driblink, protože nebyl schopen zrychlit - myslím si, že se právě teď naplno projevila jeho dvouměsíční pauza, Černošek odehrál čtvrtý zápas v řadě s nějakým docela problematickým zraněním lýtka. Naše zdecimovaná sestava zkrátka už neměla sílu to utkání zdramatizovat.
Ve druhém poločase jste sáhli k zónové obraně, která není pro váš tým příliš typická. Byla i únava jedním z důvodů, proč jste se rozhodl k tomuto kroku?
Ano. Přesně to byl ten důvod. Já nejsem zrovna zónový typ, ale když už prostě nemáte kam hrábnout a chcete udržet kvalitu, tak to musíte udělat. Navíc jsem doufal, že by se tím mohlo podařit přibrzdit jejich útok.
Což se ovšem nepovedlo, že?
Trvalo to jenom chvilku. Pak se domácí hráči znova začali trefovat.
Zmínil jste Lukáše Kotase, který vám nastřílel 41 bodů. Skutečně jej nešlo alespoň přibrzdit?
On hrál skutečně výborný zápas. Dával i hodně těžké střely... Hrál výborně. V minulých zápasech na něj nejvíce platili obranář Šustek a Láda Tóth, kteří mu ale tentokrát mohli tak akorát nastavit berli z lavičky (oba hráči jsou zraněni - pozn. aut.).
Před utkáním jste věděli, že hrajete o udržení reálné naděje na play-off. Berete to tak, že porážka znamená definitivní konec?
Tak konec reálných nadějí na postup do play-off to určitě je. Nutno ale poznamenat, že my ve druhé půlce soutěže nebo po Novém roce už hrajeme daleko lepší zápasy. Bohužel v tom, abychom se dotáhli na postupová místa, nás jednak limitovala velice špatná první polovina soutěže, nebo možná spíš třetina, a jednak také to, že jsme v rozhodujících chvílích, kdy jsme měli šanci se dotáhnout blíž k osmému místu, ztratili Wootena, což je pro nás přece jen těžko nahraditelný hráč. Jeho absence byla samozřejmě hodně znát. No a ještě ke všemu nás v posledních čtrnácti dnech stíhá pohroma za pohromou v podobě zranění několika hráčů, takže velice těžko lepíme sestavu, a to nás hodně limituje jak v tréninku, tak v zápasech.
Do konce soutěže zbývá posledních devět kol. Jaký bude váš hlavní cíl pro závěr základní části, i s ohledem na těsnou porážku Sadské ve včerejší dohrávce 35. kola s Pardubicemi?
My se určitě stále budeme snažit podat v každém dalším utkání co nejlepší výkon. Sezonu chceme dohrát co nejlépe i proto, abychom aspoň trochu odčinili ten nepovedený začátek. Sadská má těžký los a je u ní velký rozdíl v tom, jestli hraje doma, nebo venku, takže se ještě určitě zkusíme přiblížit k play-off. Je ale zřejmé, že USK i Sadská mají lepší výchozí pozici.
