Zatím si Houška v sezoně odkroutil jen necelé tři minuty. Ty se však vymazaly jak ze statistik, tak částečně i z jeho paměti.
V podzimní premiéře v Pardubicích totiž po souboji pod košem letěl střemhlav k zemi, se zapadlým jazykem bojoval o život. Otřes mozku, tržná rána na hlavě, naštípnuté zápěstí, Houškova diagnóza z ukončeného duelu. Teď startuje jeho comeback. I s netradiční pokrývkou hlavy.
"Už jsem v helmě dvakrát trénovat, zkoušel v ní běhat. Až se budu chtít zapojit do basketbalové přípravy s týmem, budu ji muset nosit. Doktoři mi řekli, že nemám dostat přímý úder do hlavy," vysvětluje Jakub Houška, že nejde o žádnou kratochvíli, ale o nutnost. "Přilba by mi mohla alespoň psychologicky pomoct, že budu v klidu. A nejen já, ale i ostatní."
Brankář fotbalové reprezentace Petr Čech ji neodložil od chvíle, kdy měl taky namále. Před šesti lety opoře Chelsea prokopl lebku útočník Hunt z Readingu. Lékaři mu ji museli vyspravit titanovými plátky.
"Péťu Čecha mám rád, je to bezvadný, pohodový a chytrý člověk, má dobré názory," vyznává se basketbalista, který si na svůj Facebook pověsil fotku sebe a Čecha v helmě. "To srovnání se mi líbilo. Třeba mi někdy nějakou přilbu daruje."
Ta Houškova je hodně podobná. "Klub mi ji objednal přímo z Velké Británie z nějakých webových stránek. Přišla za týden."
Kapitán mužstva se díky ní stal oblíbeným terčem vtípků. "Protože se mi přezdívá Kouba, tak mi kluci říkají Petr Kouba. Což je notorický holkař z filmu Copak je to za vojáka. Takže jsem Petr Kouba, tankista," směje se muž, který v létě pomohl české reprezentaci postoupit na mistrovství Evropy.
V helmě se dost potí. "Je v ní docela horko. Nevím, jak je v ní Péťovi Čechovi, ale on je přece jen na vzduchu. Ale jinak je dobrá." Do ligy by chtěl kapitán vletět už za měsíc. V pondělí už sundal sádru z ruky, ale zápěstí má ještě nateklé, ztuhlé.
"Míče jsem se zatím ani nedotkl, ještě týden bez něj vydržím. Běhám s atletickým trenérem a nohy mě bolí jak v létě, měsíc jsem nedělal vůbec nic. Ještě chodím s hlavou na neurologii, měl jsem nějaké motanice. Ale je to na dobré cestě," nepochybuje. "Doufám, že někdy na přelomu listopadu a prosince už nastoupím."
A bude si přát, aby si ho už smůla konečně vyškrtla ze seznamu. "Klepu všude, kde chodím."
