Zatímco Jiří Welsch byl od začátku důležitého kvalifikačního střetnutí optimista ("Věřil jsem celou dobu, že Poláky porazíme, umíme na ně zahrát, jejich hra nám prostě sedí"), Pavel Kubálek měl o výsledek obavu až do úplného konce:" Nevěřil jsem tomu, už jsem sehrál několik podobných zápasů a většinou to nevyšlo."
Se svými výkony byli ale oba spokojeni, přestože si nemohli odpusit tradiční větičku, že na bodech jednotlivce nezáleží. Welsch se jako jediný z českých basketbalistů dokázal přehoupnout přes dvacetibodovou hranici. V závěrečných momentech utkání nádherně zakončil sólo přes celé hřiště efektivní smečí, trojkový pokus Zielinskiho zmařil pohotovým blokem. "V poslední době se mi vrací forma. Věřil jsem si a chtěl jsem, aby se to přeneslo i na ostatní kluky. Šlo přeci o hodně," vysvětloval unavený Welsch.
V zápase ale vystřídal i slabší chvilky. Několikrát nezakončil stoprocentní šanci, asi dvakrát zkazil lehkou přihrávku a uspěchal pár střel. "Někdy se to stane, chci to dostat co nejrychleji do koše, ale celou situaci vyřešim zbrkle. Důležitý ale je, že jsme vyhráli," zdůrazňuje Welsch.
Ani Kubálkovi nechybí potřebná sebedůvěra. V USK se mu momentálně obdivuhodně daří, na sraz přijel jako jeden z mála v absolutní herní pohodě. "Když si člověk věří, tak to tam padá a já dělal jenom to, co umím," říká hráč, kterého nepřekvapila ani polská tvrdost, přestože reprezentoval teprve potřetí. "Hodně se to podobá zápasům v Severské lize. Hra je agresivní a rychlá, už jsem si na to zvykl," vysvětluje Kubálek, proč se několikrát nebojácně vydal i do tvrdších podkošových soubojů.
Stejně jako se lišili v náhledu na zápas s Polskem, neshodnou se obě největší hvězdy utkání ani před rozhodující bitvou v Tallinu. "Jsme teprve v polovině naší cesty, ještě nemáme vyhráno," připomíná varovně Welsch. Zatímco Kubálek s úsměvem na tváři jasně určil vítěze. "Dneska jsme potřebovali vyhrát a vyhráli jsme, v Estonsku to dopadne stejně."
