„Brno má zkušené hráče a největší talenty z Česka, přesto si myslím, že prohrát s takovým útokem před vyprodanou halou je zkrátka ostuda. Doufám, že nás dnešní prohra posadí na zadek a uvědomíme si, že se musíme vrátit ke hře, kterou jsme praktikovali doteď. Ono to samo zkrátka nepůjde, my musíme vyhrát zápasy, nikdo jiný to za nás neudělá. Nemůžeme se spoléhat jen na Nicholse a Waltona, musíme pomoct všichni,“ soptil děčínský kapitán Tomáš Pomikálek.
Zápas však měl strhující tempo. „Bylo velmi intenzivní na to, že se hrálo po reprezentační pauze. Nám se moc nevedlo střelecky. Sice jsme udrželi nejlépe skórující tým ligy na 67 bodech, na druhou stranu jsme se trápili v útoku. Nepomohli jsme si žádnou těžkou střelou jako Brno, tomu se navíc podařilo zastavit náš rychlý protiútok. A když už jsme se dostali do vymezeného území, neproměnili jsme střely, které obvykle dáváme. To nás stálo zápas,“ litoval děčínský trenér Tomáš Grepl.
Válečníci ztráceli téměř po celé utkání, v závěrečné čtvrtině se sice dostali o bod před soka, ale v koncovce byli znovu úspěšnější hosté. „Byl to skvělý zápas od začátku až do konce. Řekl bych, že jsme trochu tahali za delší konec provazu, dařilo se nám. Ale celkově to bylo nahoru – dolů. Nám pomohlo, že jsme před poločasem utekli na deset bodů. Druhý poločas byl opět nahoru – dolů, Děčínu se jedna dvě pozice nepovedly, nám ano. To rozhodlo. Jinak to byl vyrovnaný duel a skvělá atmosféra,“ vypíchl brněnský asistent Martin Vaněk.
Do Maroldovky se napěchovalo 1 200 diváků, atmosféra jako za starých časů. „Bylo to dnes těžké, fanoušci nám to znepříjemnili. Ale byla to velká atmosféra a jsem rád za výhru,“ slavil brněnský křídelník Šimon Svoboda. Zato Pomikálek smutnil: „V obraně to byla skvělá práce, ale strašně jsme se nadřeli v útoku. Máme dvě individuality, které dávají okolo dvaceti bodů na zápas, ale když se k nim nikdo nepřidá, nemůžeme vyhrávat,“ zkritizoval sebe i spoluhráče děčínský vůdce.
