Obě tak navázaly na vydařené mistrovství Evropy družstev. Ovšem oproti Polsku je na Tretře přivítala o poznání bouřlivější atmosféra. „Je skvělé závodit před takovým publikem. Češi dokážou vyburcovat nejen domácí atlety, ale i zahraniční,“ pochvalovala si Švábíková.
Výkonem 464 centimetrů v tyčkařském sektoru nestačila jen na zkušenou Slovinku Šutejovou. „Druhé místo na zlatém mítinku se vždycky počítá,“ usmívala se.
Tyčkař Duplantis psal na Zlaté tretře historii, Vadlejch ovládl oštěp |
Třiadvacetiletá rodačka z Kadaně tak dál úspěšně navazuje na kvalitní pokusy z halové sezony, během které překonala i národní rekord.
„Měla jsem trošku strach, jestli dokážu navázat na takové výkony i venku. Ale daří se mi to a myslím si, že jdu správným směrem. S každým závodem se zlepšuju a věřím, že mi to vydrží i během druhé části sezony.“
Za povedené propojení obou částí atletického roku vděčí především dobré fyzické kondici. „V zimě jsem zapracovala na technice a byla jsem na soustřední v Africe, kde jsem trénovala měsíc v kuse, což se teď projevuje.“
O ještě lepší výsledek ji v Ostravě připravil nepříjemný vítr. „Začal se hodně točit, pak ještě přišla pauza během zahajování Tretry. Musela jsem čekat asi dvě minuty, což je hrozně vyčerpávající.“
Přesto po posledním nevydařeném pokusu na 470 centimetrech vřele zamávala publiku a odcházela spokojená s novým osobním rekordem.
Stále je prostor ke zlepšení
Krátce poté potvrdila skvostnou formu také Jíchová. Ve finiši běhu na 400 metrů překážek nestačila pouze na Britku Knightovou. „Jessie je taková chodící 55sekundová hranice,“ usmívala se. Za zlomovou metou tentokrát zaostala o pouhých 17 setin.
„Příště už snad padne, ale mám obrovskou radost z osobáku. Hlavně že se mi povedl zrovna v Ostravě před mojí rodinou, kamarády a všemi super Čechy.“
Své maximum navíc překonala už podruhé během týdne. „Věřím, že moje tělo je na to připravené,“ pochvalovala si.
Nikoleta Jíchová na Evropských hrách v Polsku.
K tomu si je stále vědoma drobností, na kterých může zapracovat. „Ještě to rozhodně nebylo ideální, vyladit by chtěl především konec. Naštěstí jsem byla dost daleko od soupeřek. Na závěr jsem předvedla trojskok, ale myslím si, že začátek byl určitě super,“ hodnotila.
V průběhu závodu jí výrazně pomohlo i ostravské publikum, které po celou dobu zapáleně povzbuzovalo. „Opravdu je to rozdíl proti Evropským hrám,“ přikyvovala. „Samozřejmě, že takhle je to lepší než závodění před prázdnými tribunami.“
Do budoucna má tak jasný cíl. Odměnit srdečné příznivce na Zlaté tretře vítězstvím. „Snila jsem o tom i dneska. Jestli tady bude čtvrtka překážek i příští rok, věřím, že se o vítězství poperu ještě víc.“
