Vacek byl na trati jako jediný z plánovaného hereckého týmu. Na pražský maraton se chystali i Jan Čenský a Martin Dejdar. Zastavily je však zdravotní problémy. "V tréninku jsem naběhal čtyřicet kilometrů, ale v polovině března jsem dostal zánět do achilovky, měl jsem křeče v lýtku a ještě se mě tři týdny držela těžká chřipka," vysvětloval Dejdar. V neděli se proto na závod díval z V. I. P. tribuny.
Vacek zatím poznával maraton se vším všudy. S velkou bolestí, i velkými zážitky. "Když jsme běželi zpátky, na trati už bylo ticho," vypráví Vacek. "Když jsme se blížili k občerstvovací stanici, zvednul se vítr a začaly šustit kelímky. Měl jsem pocit, jako bych byl v nějakém Lynchově filmu."
Vacek se uprostřed těžké únavy cítil neskutečně, a přesto krásně, přesně tak, jaké jsou filmy amerického režiséra Davida Lynche. "Když jsem pak viděl po šesté hodině od startu dobíhat veterány, působilo to na mě hrozně emotivně," říká.
Vacek zaběhl maraton neoficiálně za čtyři hodiny a osm minut a odpoledne po závodě prospal. Jestli poběží příště, zatím není jisté. "Budu se muset hodně rozmýšlet," řekl Vacek. To Dejdar o příštím maratonu uvažuje: "Chtěl bych už na podzim znovu běhat. Ačkoliv mi tenhle druh sportu nic neříká a vlastně jsem zatím nikdy neběhal. Ale znamená to pro mě, že překonám něco, co nemám rád."
