Když už bylo o všech medailistech výškařské soutěže na světovém šampionátu rozhodnuto a Tamberi poobjímal své nejbližší v hledišti, ještě si nechal zvednout laťku na jeden poslední pokus na 240 centimetrech.
Těsně před ním nicméně zjistil, že mu na doskočišti kdosi překáží. Dováděl tam totiž malý Josef, syn Mutaze Essy Baršima, který za tátou pronikl na plochu.
Rozesmátý Baršim popadl tříletého klučinu a Tamberi s ním chvilku laškoval.
Vzápětí se oba výškaři objali. Dva muži, kteří společně psali i olympijskou historii.
PŘÁTELÉ. Gianmarco Tamberi slaví své zlato s bronzovým Mutazem Essou Baršimim
Vzpomínáte? Tokio 2021, finále mužské výšky. Poté co Tamberi ani Baršim neskočili napotřetí 239 centimetrů a oba vykazovali naprosto stejný zápis, obrátili se směrem k rozhodčímu.
„Můžeme mít dvě zlaté?“ zeptal se jich Baršim.
„Ano, pokud se dohodnete, že se podělíte,“ odvětil rozhodčí. V opačném případě by mezi nimi muselo rozhodnout rozeskakování.
Pohlédli na sebe, přikývli, plácli si a skočili si do náruče.
Bylo jasno. Vyhráli oba.
Hoy es el Día Olimpico, un día para unirnos por la paz y ser nuestra mejor versión. 🤍✨
Así fue como Mutaz Essa Barshim and Gianmarco Tamberi decidieron compartir el oro 🥇 de salto en alto en los Juegos Olímpicos de Tokyo 2020. 🤜🤛
#MoveForPeace #OlympicDay2022 https://t.co/glN9ruxvgH
S odstupem času Tamberi o tomto momentu vyprávěl: „Podívali jsme se na sebe a ani jsme nepřemýšleli o tom, co je správné v tu chvíli udělat. Oba jsme měli silný pocit, že takové vyznění závodu je jediné možné.“
V okamžiku dvojnásobné zlaté euforie se tehdy v Tokiu odráželo jejich desetileté přátelství. „Byl jsem na Essově svatbě a on bude na mojí,“ líčil Ital.
Poprvé po více než 100 letech tak stáli po individuální disciplíně na olympijských hrách na nejvyšším stupni dva atleti.
O rok později Tamberi prohlásil: „Byla to jedinečná chvíle. Jsme za ni oba šťastni. Ale i proto ji nechceme víckrát opakovat. Řekli jsme si s Essou, že kdyby v budoucnu nastala podobná situace, budeme skákat dál.“
Přesto jako by byly jejich kariéry i nadále propojené.
5. DEN MS: Tyčkařka Švábíková skončila jedenáctá, Macík a Juška postoupili |
Ve finále přichází mé nové Já
Po hrách v Tokiu získal Baršim světové zlato v Eugene 2022.
A Tamberi jej nyní napodobil v Budapešti 2023.
Přitom v kvalifikaci se Ital ocitl nad pomyslnou propastí. Teprve posledním pokusem na 228 centimetrech zachránil postup do finále.
„Po kvalifikaci jsem se trochu bál, protože jsem se při ní necítil tak dobře, jak jsem chtěl,“ přiznal. „Ale věděl jsem, že se ve finále vždycky proměním. Jakoby ve finále přicházelo mé nové Já.“
Přesto hned svůj úvodní finálový pokus na 225 centimetrech pokazil. Stejně jako Baršim. Potom už se nemýlili. Oba napoprvé opravili, oba skákali na první pokus také další postupné výšky. Znovu měli naprosto totožný zápis.
Až do 236 centimetrů.
Tamberi, s jednou ponožkou zelenou a druhou červenou a s obličejem z pověrčivosti opět oholeným jen na jedné straně, rozpřáhl paže jako by vyzýval atletického Boha. Pak třepotajícími prsty vyzval publikum, ať mu opět pomůže.
Zatáčka nad výškařským sektorem byla zaplněna mohutnou enklávou italských příznivců. Od nich, ale také od bubnujícího maskota mistrovství ovce Juhuu, čerpal energii.
Tohle je atmosféra, kterou miluju, pomyslel si.
Pak napoprvé 236 centimetrů přeskočil. Křepčil radostí. „Gimbo! Gimbo! Gimbo!“ skandovali italští příznivci jeho přezdívku.
Baršimovi laťka naopak padla. Poprvé. Podruhé. Potřetí. Fenomenální výškař, jenž od roku 2017 neprohrál na žádné vrcholné světové akci pod otevřeným nebem, byl tentokrát poražen.
Posledním soupeřem, který Tamberimu v soutěži zůstal, se stal JuVaughn Harrison. Když však Američan třikrát neuspěl na 238 centimetrech, mohly italské oslavy propuknout naplno.
Ačkoliv... moment, ještě tu byl ten jeden pokus přes 240 centimetrů. Pochopitelně, že se na něj už zkoncentrovat. Poté, co malého Baršima tatínek odnesl z doskočiště, Tamberi si znovu roztleskal diváky.
Načež proběhl pod laťkou, sebral vlajku a začal s ní obíhat tribuny.
Příběh nejrychlejší ženy světa. Opuštěna matkou, marihuana, arogance i obdiv |
Teď už má všechny tituly
„Atmosféra finále byla dnes elektrická,“ vyprávěl jeho kamarád Baršim. „Užíval jsem si každý okamžik. A jsem šťastný, že Tamberi má zlato, protože to byla medaile, která mu v životopise chyběla. A já? Přijel jsem sem se třemi světovými zlaty a jedním stříbrem na kontě. Dnes večer se mi k nim podařilo přidat bronz. To je přece úžasná kariéra, nemyslíte? Jsem na ni nesmírně hrdý.“
Tamberiho bujará a divoká oslava pokračovala skokem do vodního příkopu, společně s Maročanem Sufiánem El Bakkalim, který si chvíli předtím doběhl pro titul z finále na 3000 metrů překážek.
OSLAVENCI. Gianmarco Tamberi (vlevo) se připletl do medailové oslavy Soufiane El Bakkaliho (uprostřed) a Abrahama Kibiwota
„Je to šílené, je to nepopsatelný pocit,“ svěřoval se Ital. „Byl jsem odměněn za všechny oběti.“
Vítězství věnoval rovněž svému otci Markovi, který jej až do loňska trénoval, než se rozhodl přejít ke kouči Giuliovi Ciottimu.
„Mnozí mě loni od změny trenéra odrazovali, ale funguje to,“ ujistil. „A tátovi jsem pochopitelně ohromně vděčný za všechna ta léta, kdy stál po mém boku. Tohle zlato se zrodilo i jeho zásluhou.“
Nyní má Tamberi všechny vrcholné tituly, které jsou pro evropského atleta k mání.
Je olympijským vítězem, mistrem světa, mistrem Evropy, halovým mistrem světa i Evropy a šampionem Diamantové ligy.
Co víc si přát?
Rozhovoří se o tom, jak se v nadcházející sezoně těší na červnový evropský šampionát v Římě, před svým domácím publikem.
Ale je tu ještě cosi většího než závod ve Věčném městě nad Tiberou.
Vidina pěti kruhů nad Seinou.
„Neexistuje žádný skokan do výšky, který vyhrál dvě olympijská zlata,“ připomene Tamberi. „Takový zápis do historie by byl v Paříži úžasný. Ale teď je na řadě velká párty. Potřebuju oslavit tuhle medaili, po roce odříkání si tu party zasloužím.“
Do Paříže se chystá také o rok starší Baršim.
„Bude to má rozlučková sezona i olympiáda,“ prozradil.
Jejich atletické cesty se po ní rozejdou.
