"Mám zase chuť trénovat, třeba si to konečně začnu užívat," těší se sedmá vícebojařka z mistrovství Evropy v Barceloně.
Prý se z vás kvůli zdravotním problémům málem stala oštěpařka. Je to tak?
Kdyby mě noha dál bolela a neběhalo mi to, nejspíš bych začala házet oštěpem. Ale na světovou úroveň bych se asi nedostala. Jen bych si zaházela v extralize.
Možná si málo věříte...
No láká mě to, láká. Co si budeme namlouvat, sedmiboj je pěkná dřina. Osmistovka pro ženu mých proporcí není úplně nejjednodušší.
Přemýšlela jste, že byste kvůli zdravotním problémům skončila?
Bolest nohy mě trápila čtyři roky a poslední dva opravdu hodně. V tretrách jsem nevydržela ani odběhat trénink. Mezi úseky jsem si je vždy musela sundat a chodit bosá, protože se to nedalo snést. Po jarním soustředění v Africe jsem už skoro ani nechodila. Takže jsem se rozhodovala, jestli jít na operaci, která často nedopadá dobře, nebo skončit s atletikou.
Čtyři měsíce jste netrénovala. Co jste během té dlouhé zdravotní pauzy dělala?
Vychutnala jsem si první letní dovolenou po dlouhé době. Byla jsem dvakrát u moře v Chorvatsku. Nejdřív s mamkou a sestrou pod stanem a pak na jachtě. Užívala jsem si to a dělala věci, na které normálně není čas: jezdila na bruslích, na kole… Odpočinout si občas od atletiky není od věci.
Takže jste se nenudila?
To ani ne, člověk se zabaví.
Těšila jste se, až zase vyběhnete na atletický ovál?
Měla jsem takové to nutkání něco dělat, tak jsem si šla alespoň zacvičit. Naopak běhání mi moc nechybělo. Ale ten pocit, když dodělám trénink a navalí se mi endorfínky, po tom se mi stýskalo.
Bolel první trénink?
Bolel! Když člověk několik měsíců nic nedělá, tak bolí všechno. Teď už jsem si zvykla a napojila se znovu do starého rytmu. A hlavně si říkám: Co bolí, to sílí.
Může vám pauza fyzicky pomoct? Tělo je odpočatější a může toho zvládnout víc.
Myslím, že sport a všechny výkony jsou především o hlavě. Odpočinula jsem si především psychicky, a to by mi mohlo pomoct. Čtyři roky jsem trpěla bolestí, takže jsem teď nabrala novou krev do žil a mám chuť zase trénovat. Třeba už to nebude přes bolest, ale budu si tréninky konečně užívat.
Šrouby a destička půjdou z nohy ven
V nadcházející sezoně budou v jednom roce poprvé dva letní vrcholy - před olympijskými hrami i mistrovství Evropy. Budete startovat na obou?
Plánuju se připravit na oba. Na Evropě budu mít asi větší šanci, i když nejspíš moc soupeřek chybět nebude, možná žádná. A olympiáda, to je sen snad každého sportovce...
Prioritou pro vás bude evropský šampionát?
Ano. Olympiáda je sice vrchol roku, ale pro mě ten hlavní závod bude mistrovství Evropy, takže vše připravím na něj. Chtěla bych přinejmenším obhájit sedmé místo z Barcelony.
Jak vypadá vaše příprava?
Právě jsem dokončila soustředění na Zadově a na konci listopadu odlétám se skupinou do Jihoafrické republiky. Až se vrátíme, ještě půjdu na vyndání šroubů a titanové destičky z nohy. Cizí předměty v těle nesnáším úplně dobře, vadí mi i náušnice. Takže je lepší to vyndat. A navíc mi to nepřidává ani na ceně, že mám titan v noze.
Neomezuje vás to při běhání?
Koupila jsem si měkčí boty, takže mi to zatím nepřekáží. Už mám kvůli tomu úplnou sbírku tenisek. Ale stejně si radši před Vánoci na tu operaci dojdu, alespoň si pak užiju svátky s nohou nahoře a potom? Začnu zase tvrdě makat.
A nebudete na letišti s destičkou v noze pípat?
No, vypadá to tak. Doufám, že mě nebudou všude zouvat a prohlížet. Ale trochu s tím počítám. Každopádně jsem zvědavá…
