Dvanáct let strávených s Jarmilou Kratochvílovou, to je přece jen dlouhá doba. Proč jste se rozhodla najednou odejít?
S Jarmilou už jsme si poslední dva roky moc nerozuměly. Ani jako ženská s ženskou, ani tréninkově. Už loni mi bylo jasné, že po olympiádě to zapíchneme.
Nakonec jste přestoupila do Prahy k trenérce Jílkové, to byl plán?
Ne, vůbec jsem nevěděla, co budu dělat. Neměla jsem žádnou představu, kam chci jít, u koho chci trénovat. Nakonec ale přišla nabídka z Prahy.
Ale nedaleko od Čáslavi žijete, jste tam zvyklá. Přemýšlela jste o tom, že v Praze o veškeré zázemí přijdete?
Ze začátku jsem se také moc trápila. Byl to skok jak hrom. Doma si žiju rodinným životem, v klidu, s přítelem. V Praze mi přidělili pokoj, takovou nudli, na koleji, a já myslela, že se zblázním.
Jak to dopadlo?
S trenérkou jsem se dohodla, že v Praze budu jen tři dny v týdnu. Jinak jsem doma, v Chotěboři. Máme tam sice jen škváru, ale mě to nevadí. Občas zajedu do Čáslavi, ale ten nejkvalitnější trénink oddřu stejně v Praze.
Rozešly jste se s Jarmilou Kratochvílovou, ale co Lída Formanová? Přece jste kamarádky, dlouho jste spolu trénovaly.
To je něco jiného. Pořád se přátelíme, nic se nezměnilo. Dokonce, když jsem doma, občas se s Lídou rozcvičujeme.
Proti maličké skupince Jarmily Kratochvílové, je vás teď na USK u trenérky Jílkové docela dost. Nemyslíte, že se vám už tolik nevěnují?
To rozhodně ne. A zase takový rozdíl to není. U Jarmily jsme sice byly jen dvě - já a Lída, ale další kupa juniorek a dorostenek. V Praze je asi deset lidí, mistři republiky, sprinteři jako Duda, donedávna i Dřímal a česká štafeta na 4x100 metrů. Trénuje s námi i sedmibojařka Kateřina Nekolná. Je to fajn.
Kdy chcete začít závodit?
Do čtrnácti dnů, určitě. Už dva dny ale netrénuju, mám problémy s achilovkami a s kolenem. Teď jsme byli na soustředění ve španělském Alicante a nevypadá to špatně, ale ještě tak měsíc bych trénovala, kdyby to šlo. Prvním závodem by měla být Praga Academica, 22. května.
Zdravotní problémy vás provázejí už delší dobu, nebere vám to chuť závodit?
Ty stavy si prožívám, ale teď, se změnou trenéra, mám novou motivaci. Ještě bych chtěla závodit na mistrovství Evropy 2002 a dotáhnout to k olympiádě. To už mi bude třicet a asi přijde čas přestat lítat po stadionech. Už mě to unavuje.
