Ze šéfů mezinárodních sportovních federací je právě Coe nejrazantnějším odpůrcem návratu Rusů na scénu. Odmítá i jejich start s iluzorním statusem neutrálních sportovců.
„Já nejsem (v případě Ruska) neutrální,“ sám říká. „Těsně před loňským mistrovstvím Evropy v Mnichově jsem seděl s ukrajinskou dívkou, která čtyři hodiny předtím přišla o matku při útoku na panelák v Kyjevě. Nemohu být v otázce Ruska neutrální.“
Obrovská podpora, s jakou byl nyní zvolen, narušuje narativ, který jako kolovrátek opakují Rusové. Ti tvrdí, že delegáti z Asie, Afriky a Latinské Ameriky si přejí návrat Rusů do soutěží, protože nechtějí směšovat sport a politiku. (Jako by sami Rusové nebyli v propagandistickém zneužití sportu k politickým cílům doslova mistry.)
Coe dosáhl při volbách v Budapešti mimořádné podpory i přesto, že zde zopakoval, že návrat Rusů nadále není možný.
Na tiskové konferenci byl poté dotázán, zda je podle něj reálné, aby se ruští atleti objevili v mezinárodních soutěžích do her v Paříži.
„Nemám křišťálovou kouli, ale je to nepravděpodobné,“ reagoval. „Samozřejmě budeme celou situaci sledovat. Ale vzhledem k tomu, kde jsme s událostmi na Ukrajině, jde v tuto chvíli o nepravděpodobný scénář.“
Už loni v listopadu prohlásil, co by bylo zapotřebí ke zrušení zákazu ruského startu: „To je jednoduché. Aby ruská armáda opustila Ukrajinu.“
Sebastian Coe has been re-elected as World Athletics President at the 54th World Athletics Congress. https://t.co/Tf3IHAaR5S
Coe je jedním z 26 členů Světové atletické rady, která rozhoduje o účasti ruských a běloruských sportovců. „Náš společný postoj v této věci je velmi jasný,“ ujišťuje. „Byl bych velmi překvapen, kdyby v něm v dohledné době došlo k nějakému posunu.“
Jeho slova vyvolala ostré protesty ruských politiků i nejvyšších sportovních funkcionářů. Prezident Ruského olympijského výboru Stanislav Pozdňjakov prohlásil, že Coe perzekvuje jeho zemi od chvíle, kdy se v roce 2015 ujal funkce prezidenta atletů.
„Pan Coe prosazuje od té doby konzistentní rusofobní politiku. Na jeho chování se nic nemění, mění se pouze motivy a faktory, kterými se snaží zakrýt rusofobii, jakou předvádí,“ řekl Pozdňjakov agentuře TASS. Nejprve podle něj Coe diskriminoval Rusy kvůli dopingu, nyní si vzal pro změnu za záminku „speciální vojenskou operaci“.
Prezident Mezinárodní atletické federace IAAF Sebastian Coe (vlevo) a nezávislý antidopingový expert Rune Andersen na tiskové konferenci ve Vídni potvrzují zákaz startu ruských atletů na OH v Riu.
Pozdňjakov neopomněl zdůraznit, že protiruské Coeovo chování je naopak cizí olympijské rodině: „V té byly vždy na prvním místě ideály přátelství, vzájemný respekt, snaha o dokonalost. Pan Coe zřejmě na tyto ideály zapomněl.“
Právě Pozdňjakov přitom loni povzbuzoval elitní ruské sportovce, aby bojovali ve válce proti Ukrajině. Začátkem tohoto týdne mu prezident Putin udělil za služby vlasti státní vyznamenání Řád Alexandra Něvského.
K ruským kritikům Coea se tradičně přidala i Světlana Žurovová, bývalá olympijská vítězka v rychlobruslení a v současnosti vlivná poslankyně ruské Dumy. Britskému funkcionáři vmetla do tváře i olympijské hry v Moskvě 1980, kde startoval, přestože část západního světa je tehdy bojkotovala kvůli ruské invazi do Afghánistánu.
„Přivítali jsme ho tehdy s otevřenou náručí a vytvořili mu všechny podmínky, aby mohl v Moskvě vyhrát. A on je teď našim nepřítelem,“ vykládá Žurovová. „Všechno, co se dnes děje, nám znovu dokazuje, že o chování Západu si není třeba dělat iluze.“
Bubka se stáhl. Bohatl na okupovaném území
Původně se uvažovalo, že Coeovým protikandidátem při jeho snaze získat třetí a poslední prezidentský mandát ve Světové atletice bude někdejší ukrajinský „car tyče“ Sergej Bubka. Ten s ním už prohrál ve volbách v roce 2015.
Ukrajinec se však před budapešťským kongresem rozhodl nekandidovat na jakoukoliv funkci ve Světové atletice. Reagoval tím na sílící kritiku kvůli jeho postojům po ruské invazi na Ukrajinu.
Světovou atletiku dál povede Coe, čekají ho poslední čtyři roky |
Bubka, dříve blízký přítel Putina, loni odstoupil z funkce předsedy Olympijského výboru Ukrajiny. Začátkem letošního roku pak vyšlo najevo, že byl zapojen do mnohamilionového obchodu na dodávky benzínu pro Rusy do ukrajinských oblastí, které ruská armáda okupuje.
Do roku 2014 byl navíc poradcem proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, jenž nyní pobývá v exilu v Rusku v luxusní vile vlastněné ruským ministerstvem vnitra.
Podle informací ukrajinských tajných služeb měl být Janukovyč v roce 2022 po Rusy předpokládaném rychlém obsazení Kyjeva opět dosazen do funkce prezidenta Ukrajiny.
Dojde k souboji Coea s Bachovými lidmi?
Coeova současná neústupnost nechat Rusy soutěžit na mezinárodní scéně před hrami v Paříži by jim znemožnila kvalifikovat se na olympiádu v řádném termínu, tedy do 30. června 2024.
Proto už MOV zareagoval oznámením, že rozhodnutí o případném startu Rusů v Paříži nebude jakkoli vázáno na výsledky olympijských kvalifikací. Jinými slovy, například i ruští atleti by mohli od MOV dostat divoké karty opravňující je k účasti.
Prezident MOV Thomas Bach a vládce atletů Sebastian Coe se v postojích k řešení ruské otázky ocitli na opačných stranách barikády.
Bach o „neutrální“ ruskou výpravu nadále stojí.
„V našem křehkém světě s konflikty, rozděleními a válkami potřebujeme sjednocující sílu olympiád více než kdy jindy,“ odůvodňuje své plány.
Thomas Bach, prezident Mezinárodního olympijského výboru, na jednáních o návratu ruských a běloruských sportovců v Lausanne
Coeova odpověď zní: „Atletika nebude stát po nezákonné invazi do sousedního státu na špatné straně historie.“
Bach argumentuje, že po celém světě dochází k mnoha dalším válkám, jejichž aktéři ve sportu trestáni nejsou. Nedodává však už, že často jde o vnitřní občanské konflikty, jako je problém Etiopie v oblasti Tigray, nebo například o léta se vlekoucí boje na Blízkém východě.
Coe zdůrazňuje, že ruský útok na Ukrajinu byl naopak nevyprovokovaný a z pohledu mezinárodního práva nezákonný.
Tvrdě se do svého krajana Bacha opřel rovněž německý olympijský vítěz v hodu diskem Christoph Harting. „Skutečnost, že se Bach přátelí s masovým vrahem hledaným na základě zatykače (Putinem), může být jeho osobní rozhodnutí, ale on a MOV se tímto postojem přivádějí do záhuby a nás sportovce na tuto cestu zatahují,“ uvedl pro časopis Sport Bild.
Že popularita Bacha doma v Německu je na sestupné trajektorii, potvrdil i Hajo Seppelt, známý německý investigativec společnosti ARD, jenž odhaloval ruské dopingové podvody v dokumentu „Jak Rusko dělá šampióny“, ale i korupci bývalého prezidenta atletů Lamine Diacka. Na Twitteru si Seppelt posteskl: „Je zřejmé, že pro bezohledné funkcionáře MOV není problémem Rusko, ale Ukrajina. Hanebné!“
Pikantnost mocenského rozestavění těžkých vah Bacha a Coea na šachovnici sportovní diplomacie ještě navyšuje blížící se rok 2025.
V něm skončí prezidentské období Bacha v čele MOV. Znovu už nemůže kandidovat.
Coe byl v minulosti považován za jeho logického nástupce.
Vzhledem k současnému názorovému rozporu by však Bach na místě pána pěti kruhů raději viděl někoho úplně jiného, kdo spadá do jeho mocenské skupiny.
Pokud by Coe kandidoval a uspěl, odejde z vedení Světové atletiky.
Ještě však definitivně neoznámil, že se o nejvyšší funkci v MOV bude ucházet. Řekl jen: „Nepotvrdil jsem to, ani nevyloučil.“
Že Rusko zaktivuje veškeré své „přátele“ v MOV i jinde, aby Sebastian Coe v čele olympijského hnutí nestanul, je bez jakékoliv diskuze.
