To byly časy, kdy i světem sportu zmítala studená válka.
Marita Kochová podle nalezených dokumentů používala v letech 1981-84 anabolické steroidy.
7. DEN MS: Koulař Staněk postoupil do finále, trio mílařů neuspělo |
Jarmila Kratochvílová tvrdí, že její jméno nikdy ve spisech o československém dopingu nefigurovalo a že svoji sílu podporovala jen pravidelnými injekcemi vitamínu B12.
Salvy Ajd Násirové, ve famózním čase 48,14 nové světové šampionky na 400 metrů, se nicméně nyní při tiskové konferenci v Dauhá zeptali: „Zaběhla jste právě nejrychlejší čistou čtvrtku v dějinách?“
„To říkáte vy,“ odvětila.
Rovněž stříbrná Shaunae Millerové-Uibová, před startem megafavoritka na zlato, se na toto téma nechtěla vyjadřovat. „Bez komentáře,“ řekla pouze.
Běh, který předvedla Násirová ve čtvrtek večer na stadionu, byl každopádně šokem. Pro vítězku, pro fanoušky, pro reportéry i pro dosavadní suverénku sezony Millerovou.
Jen považte: včetně smíšené štafety šlo o už pátou čtvrtku Násirové v Dauhá. Přesto si ve finále zlepšila osobní rekord o 54 setin. Nevídané! Ani ona samotná, žena mnohých piercingů a tetování, za cílem nechápala, co na oválu předvedla. Padla na kolena a vykřikovala: „To je naprosto bláznivé!“
Millerová-Uibová, hvězda Baham, předtím neprohrála čtvrtku od srpna 2017. Ve finále si rovněž zlepšila osobní rekord, o půl sekundy na 48,37. Jenže teď jen seděla na zemi a složitě si srovnávala v hlavě, že ani takové zlepšení jí nestačilo na titul. Vítězce podala ruku, společnou fotografii však později odmítla.
Nejrychlejší ženské čtvrtky atletické historie
|
Kdo tedy je žena čtvrtečního zázraku Salva Ajd Násirová? Narodila se jako Ebelechukwu Agbapuonwuová v Nigérii, kde její matka nepříliš oslnivě běhala sprinty. Energií nabitá dívenka však už od jedenácti let vyhrávala jeden závod za druhým.
V šestnácti se rozkmotřila s nigerijskou asociací a upsala se Bahrajnu, konvertovala od křesťanství k islámu, změnila si jméno.
Bahrajn i Katar v minulosti „nakoupily“ mnohé atlety z afrických zemí, například celá letošní bronzová smíšená štafeta Bahrajnu se narodila v Nigérii, ale Násirová je poněkud odlišný případ. K její nové zemi ji váže osoba otce, jenž z Bahrajnu pochází.
Když v roce 2014 vybojovala stříbro na olympiádě mládeže v Nan-ťingu, ještě závodila v hidžábu. Později ho údajně z praktických důvodů odložila. Vzhlížela k hvězdné Allyson Felixové, toužila být jednou jako slavná Američanka. Ujistila se, že 400 metrů bude i pro ni ideální tratí. Také tvrdila: „Mojí nejsilnější stránkou je, že za každé okolnosti zůstávám klidná.“ (Pokud právě nepeskuje bahrajnskou štafetu v mixzóně, ať se necourají.)
Slabinou je naopak levý kotník. Už od šesti let. „Kupovala jsem si tehdy zmrzlinu a zapomněla si vzít peníze nazpátek, tak jsem pro ně přes ulici utíkala, srazilo mě auto a pohmoždilo mi ho.“
Od té doby je kotník náchylný zraněním. Zvrtla si ho i těsně před olympiádou v Riu 2016. Po vyšetření na ultrazvuku lékaři Násirové nedoporučili start. „Jenže já je ignorovala. Byla to má první olympiáda a za každou cenu jsem chtěla běžet,“ vyprávěla.
Navzdory osobnímu rekordu v semifinále v Riu vypadla. „Probrečela jsem potom celou noc. Bolestí, ale hlavně zklamáním.“
Dříve se připravovala pod bulharským koučem Jankem Bratanovem, jehož některé atlety letos potrestali za užití zakázaných prostředků. Od loňské sezony běhá pod dohledem Josého Rubia, dominikánského kouče ve službách bahrajnských sprinterů.
V roce 2017 už vybojovala stříbro na mistrovství světa. A loni zaběhla sedm čtvrtek pod 50 sekund, což naposledy dokázala Američanka Sanya Richardsová v sezoně 2008.
Loňský osobní rekord Násirové 49,08 platil až do čtvrtečního večera v Dauhá, kdy stadion Chalífa uhranutě sledoval, jak se způsobem start-cíl stala v 21 letech nejmladší vítězkou ženské čtvrtky na mistrovství světa a historicky první, reprezentující asijskou zemi.
„Bývala jsem zvyklá v závodech nahánět jiné,“ vykládala. „Tentokrát jsem si řekla, že změním taktiku, napálím začátek a ony budou nahánět mě. Vidíte, fungovalo to.“
Zdrcená Millerová-Uibová vzápětí přiznala: „Když jsem viděla, o kolik mi před cílovou rovinkou utekla, pomyslela jsem si: Je pro mě příliš daleko.“
Uklidnění hledala Bahamanka při sledování vyvrcholení desetiboje. Její estonský manžel Maicel Uibo v něm rovněž vybojoval stříbro, ovšem v jeho případě se jednalo o největší životní úspěch.
A Násirová? Plula dál na obláčku šoku i sebevědomí.
„Teď chci překonat světový rekord,“ vyhlásila. „Mé sny jsou velké. A cokoliv je možné.“
