Rusky trenér chodců Viktor Čegin byl začátkem 2016 potrestán doživotním zákazem činnosti za více než 30 - slovy třicet -atletů, kteří pod jeho vedením dopovali a byli nachytani. Z toho 21 bylo z jeho osobní tréninkové skupiny v Saransku. Ostatní dopéry trénoval v rámci ruského národního týmu.

Za 3 měsíce po zrušení jeho trenérské licence už byl viděn britskými antidopingovymi komisaři, jak dává trenérské rady chodcům na mistrovství Ruska. Tak moc ti rusáci respektuji tresty za doping!

To ale není všechno. Před rokem média uveřejnila zprávu, ze Čegin se usadil v Kyrgyzstánu, kde má opět tréninkovou skupinu, tentokrat kyrgyzskych chodců, ale navíc se za nim přestěhovalo několik Rusů. Jeho svindlirska nestoudnost a drzost přesahuje hranice.

Prosazování kolektivní viny mi ve třetím tisíciletí přijde opravdu strašné. V principu je to obdoba situace kdy z lágru utečou dva vězni kteří jsou po pár hodinách zabiti na útěku, ale vzhledem k tomu, že ostatní o tom mohli vědět a nebo prostě jenom proto abych ostatním ukázal svou moc, tak je bez ohledu na počasí nechám stát 24 hodin bez jídla a vody. Je to obdoba trestání celých vesnic v Bělorusku za napomáhání partyzánům je to model držení celé třídy po škole dokud se údajný viník, rozbité kytky na chodbě nepřizná. Je to schválení nepráva vydávaného za právo je to relikt, který do dnešní doby nepatří.

Kdyby Rusáci pro své sportovce prokazatelně sami neorganizovali a nekryli doping a nefalšovali veškerou jejich antidopingovou dokumentaci, tak by se s tím dalo souhlasit, takto si Rusáci můžou stěžovat jen a jen na své vedení