Ptáček pořád chodí pozdě. Ale už ho neseřvou

Praha - Jako obvykle přišel pozdě. Se zpožděním 32 minut dorazil včera Adam Ptáček na tiskovou konferenci českých atletů. "Když odlétáme na olympiádu a velké akce, taky vždycky do poslední chvíle sháníme Adama i jeho pas," připomněl František Fojt, svazový ředitel.

"Jenže tentokrát jsem v tom nevinně," hájil se tyčkař. "Zdržel jsem se v Motole, narovnávali mi tam achilovku a vyhozené koleno."

Ještě loni na Dukle každou chvíli slýchal: "Kde jsi byl, Ptáček? Zase pozdě!" Sám k tomu přiznává: "Já nejsem typ pro vojenský režim. Povinné nástupy v deset dopoledne mě na Dukle otravovaly." I proto po sezoně odešel od trenéra Bohuslava Patery ke kouči Pavlu Beranovi, na Slavii.

"Najednou mě atletika zase baví. Vím, že mě nikdo nezprdne, když přijdu o čtvrt hoďky pozdě." Což se dál běžně stává. "Nedá se říct, že na Slavii chodím včas. Naštěstí pan Beran s mou nedochvilností už dopředu počítá. A já se aspoň na tréninky těším," líčí Ptáček.

Dávno byl enfant terrible české atletiky. Obrovský talent, stříbrný z halového mistrovství světa 2004, který své schopnosti utápěl v problémech s životosprávou.

Po propadáku v kvalifikaci mistrovství Evropy 2006 označil šéftrenér Václav Fišer jeho přístup k šampionátu za největší zklamání v české výpravě.

"Šel jsem do sebe. Už poctivě makám," tvrdil loni Ptáček. Rázem měl životní formu. Na mítinku Pražská tyčka předvedl nejlepší český skok o tyči historie, pokořil laťku ve výšce 582 centimetrů. Vzápětí se však při pokusu na 586 zřítil do šuplíku, kam atleti zapichují tyče. Levý loket mu trčel mimo kloubní pouzdro, poškodil si vazy, úpěl bolestí.

Sbohem, sezono. Teď se vrací. "Zpočátku jsem se bál dalšího pádu. Ale to je pryč," ujišťuje. Minulý týden spadl na Strahově při rozeskakování mimo doskočiště, hned vedle překážek.

"Lekl jsem se. Už ve vzduchu jsem se stáčel na pravý loket, aby to znovu neodnesl levý. Ale ten pád byl v porovnání s tím loňským maličkost."

Právě na Strahově splnil výkonem 560 měkčí limit pro olympiádu. Limit pro halové mistrovství světa ve Valencii, který leží o deset centimetrů výš, naopak stále nemá.

"Je na spadnutí," prohlašuje. Veškeré naděje upíná k víkendovému mistrovství republiky. "Povrch Mondo mi v pražské Stromovce sedí. Říkám si: Už jsem 570 v životě skočil, skočím to zase." A pokud uspěje... "Tak je ve Valencii všechno možné. I placka."

Tréninky u kouče Berana si zatím pochvaluje. "Jsou dynamičtější než na Dukle u pana Patery. S ním jsme na můj vkus až příliš moc běhali." Ovšem ze čtyř elitních českých tyčkařů tři zbývající skáčou pod Paterovým dohledem: Janáček, Balner i Kudlička.

"Já teď chci Duklákům ukázat, že ještě za něco stojím a že nepatřím do starého železa. To mě nejvíc ze všeho nastartovává," prozrazuje Ptáček.

Kdo splnil limity na halové MS v atletice

Muži

800 a 1500 m: Holuša (1:47,37 a 3:41,48)
60 m př.: Svoboda (7,63) a Sajdok (7,69)
sedmiboj: Šebrle (pozván na základě loňských tabulek).

Ženy
60 m př.:
Ščerbová (8,20)
výška: Laláková (197), Straková (195) a Dubnová (195)
tyč: Rybová (445)
štafeta 4x400 m: Hejnová, Bergrová, Ščerbová, Bartoníčková (průměr 53,75 na závodnici).

Poznámka: Z výškařek mohou na MS nastoupit jen dvě. Ščerbová na základě loňských tabulek může startovat i v dálce. Poslední příležitostí k plnění limitů je o víkendu halové mistrovství republiky v Praze.

Český tyčkař Adam Ptáček.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž