Pod tlakem televizních společností se z atletiky stává dvouhodinová podívaná. V technických disciplínách ubývají pokusy, nyní je omezen počet startů. "Raději by měli vylepšit technickou stránku věci, aby se třeba při skoku o tyči nedostávala laťka na stojany pět minut. A oni jim raději seberou pokus," ulevil si Fišer.
"Hrozná blbost, IAAF by potřebovala omladit," komentoval pravidlo o startech světový rekordman Roman Šebrle, který doufá, že se vícebojařů naplno nedotkne. "Vždyť by to bylo ujeté, druhý den bych vstal, dvakrát zaklekl do bloků na překážkách a skončil bych. Ani sebelepší závodník si takovou věc nepohlídá, vedle vás někdo cukne a vy se automaticky pohnete taky," vysvětloval. Dodal, že však nevěří, že by přední světové atletické hvězdy svými prostesty rozhodnutí nezvrátily.
Start je ošidná záležitost, sprinteři poprvé riskují, podruhé už si musí dát pozor. Nyní je navíc čeká změna strategie, nervozita bude větší, i skvostný bijec se nevyhne chybě. "Slabší závodníci budou taktizovat a provokovat favority. Třeba jen zvednou ruku a start se bude opakovat. A času se tak moc neušetří. Budou to šachy, nervy jenom potečou," odhaduje překážkář Jiří Mužík. "My čtvrtkaři jsme v klidu, ale u sprinterů záleží na každé tisícině," připomíná.
Hvězdní atleti, na mítincích zaplacení tisícovkami dolarů, mohou skončit dříve, než vlastně začali. Potká je diskvalifikace, zklamání, znechucení, manažeři budou běsnit a diváci příště na stadion nepřijdou.
Všichni si budou muset dávat pozor. A časy utrpí. "Úplná pravda to není, existují i borci, kteří se i podruhé dokážou do výstřelu perfektně trefit. Záleží na osobnosti každého z nich. Někdo se s problémem vyrovná lépe, jiný prostě ne," poznamenal trenér Dalibor Kupka. Ale nové pravidlo si nijak nechválil, spíš naopak. "Jestli se jedná o snahu o zrychlení, tak ji nechápu. Třeba program mistrovství světa je neúměrně dlouhý, roztažený do devíti dnů, což ale nikomu divné nepřijde."
