Bára Sajdoková v netradičních kulisách brněnského náměstí Svobody vybojovala...

Bára Sajdoková v netradičních kulisách brněnského náměstí Svobody vybojovala titul mistryně republiky ve skoku do výšky. | foto: ČTK

Výška v centru Brna se povedla. I když hlavní tvář jen radila ostatním

  • 0
Návštěvníkům historického centra Brna se v pátek večer naskytla nevšední podívaná. Na náměstí Svobody mezi morovým sloupem a orlojem vyrostlo pódium obklopené tribunami, vedle na kolejích zastavil pojízdný výčep v tramvaji, na vše dohlížely vysoko se tyčící starobylé budovy a poslední paprsky slunce. V těchto působivých kulisách se rozhodovalo o nové mistryni republiky ve skoku do výšky, stala se jí Bára Sajdoková.

„Bylo to úžasné, atmosféra byla skvělá. Čekala jsem, že kvůli hluku se tady nebudu moci soustředit, ale nakonec mě to právě více nakoplo,“ zářila po závodu sedmnáctiletá atletka z Třince. 

Právě ona si ovací stovek diváků užívala nejvíc, krásným skokem zdolala na první pokus 180 centimetrů, což jí stačilo k prvenství.

A přestože na laťce o čtyři centimetry vyšší ztroskotala, ozdobila si mimořádný zážitek zlatou medailí. „Nečekala jsem, že skočím 180, protože jsem teď přijela z mistrovství Evropy. Když jsem věděla, že už jsem určitě první, tak se mi možná trochu ulevilo a ty další pokusy jsem nezvládla hlavou,“ přemítala.

I přes své mládí byla Sajdoková ve třináctičlenném startovním poli díky nejlepší výkonu sezony 186 centimetrů velkou favoritkou. Cestu za vítězstvím pak měla otevřenou i díky neúčasti Lady Pejchalové a Michaely Hrubé, které do Brna nepustil výron kotníku.

ZPRAVODAJSTVÍ

z pátečního programu MČR v Brně

Především kvůli Hrubé, která hájí barvy domácího JAC, přesunuli organizátoři výšku do centra města. 21letá atletka měla být hlavní tváří šampionátu, klání v historických kulisách pak jeho vrcholem. Na závod dorazila alespoň v roli divačky a spolumoderátorky, svými postřehy glosovala jednotlivé pokusy a povzbuzovala účastnice.

„Byla jsem hrozně nervózní, když jsem viděla tolik lidí. Nakonec to ale bylo fajn, až se mi z toho trochu ztratil hlas,“ popsala pocity z netradiční role Hrubá. „Hrozně mě rozhazovalo, že když jsem něco řekla, tak jsem se z reproduktorů slyšela až za dvě sekundy. Na to jsem si nebyla schopná zvyknout,“ dodala.

Mnohem raději by ale do závodu zasáhla sama a mikrofon vyměnila třeba za jednu z medailí. „Mrzí mě to dost. Když jsem si udělala ten výron, byla to první věc, která mě napadla. Věděla jsem, že republika, která byla na mně postavená, padá,“ smutnila Hrubá. „Hodně mě to mrzí vůči organizátorům, kteří do toho dali všechno. Musím před nimi smeknout, byl to super závod v super podmínkách.“

A jak viděla výkony svých kolegyň?

„Myslím si, že některé holky měly na víc. Bára Sajdoková byla při těch neúspěšných pokusech hrozně daleko, kdyby byla trochu blíž, mohla těch 184 skočit. Když jsem viděla ty předchozí pokusy, myslela jsem, že zvládne i 190. Nevím, jestli pak byla nervózní, jestli na ni dolehl tlak… Ale já se nebudu fušovat do jejich práce, holky si to musí zhodnotit samy,“ uzavřela Hrubá.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž