Do zámoří se vrátil poprvé od ukončení studia informačních technologií na Virginia Tech v roce 2018. V nedělní kvalifikaci diskařů sice hodem 62,90 metru skončil patnáctý a na finálovou dvanáctku o metr nedosáhl, jen samotnou účastí v Eugene si ale připomněl dřívější zážitky z USA.
„Škola mi pomohla v osobním rozvoji a snad se bude hodit i do života po sportovní kariéře,“ věří Bárta.
Své hlavní zaměření - tvorbu webových stránek - si oblíbil a čile ho provozuje i ve volném čase. Nachází v něm úlevu od sportu.
3. DEN MS: Vondrová postoupila do semifinále, stovce kralovaly Jamajčanky |
„Po večerech se programování snažím věnovat, abych si mohl něco nakreslit do životopisu. Baví mě to, nemusím se do toho nutit. Je fajn, že se to dá dělat i z postele, po tréninku si aspoň odpočinu.“
Jen v Eugene se přirozeně koncentroval na výkon, a tak hloubání nad monitorem omezil. „Ale těším se, až si k tomu doma zase sednu.“
Rovněž po sportovní stránce načerpal na Virginia Tech, kde nyní studuje i čtvrtkařka Barbora Malíková, cenné poznatky. Pozitivní i negativní.
„Není to vždy jednoduché, má to svá specifika,“ líčí. „Na škole jste jen čtyři roky, takže z vás chtějí dostat co nejlepší výsledky. A někdy je složité to zdravě vybalancovat. Nicméně bych do toho šel znovu, i když teď vím i ty špatné věci. Škola mi dala mnoho.“
Než vědomosti nabité v tamních učebnách bude uplatňovat naplno, chce sám sebe přeměnit v co nejlepší diskařský software. Při atletickém snažení ovšem utrpěl těžkou ránu, když loni kvůli zranění nemohl pokračovat ve slibně rozjeté kvalifikaci o olympijské Tokio.
„Nemyslím, že jsem se musel vyloženě kousat, nadšení pro atletiku mě neopustilo. Ale pořád jsem z toho hořký,“ přiznává. „K olympiádě jsem se upínal, myslím, že jsem na tom byl opravdu dobře, fyzicky lépe než teď. A zranění bylo smolné. Po bitvě jsme každý generál, těžko říct, jestli se tomu dalo předejít...“
MS Eugene 2022příloha iDNES.cz |
A tak si premiéru na seniorské vrcholné akci odbyl až nyní ve 29 letech.
„Jsem hrozně rád, že mě zranění nezastavilo a teď se mi povedlo dostat se na mistrovství světa. A ještě k tomu v Eugene. Je to důkaz, že ještě mám na to se posunout a něco dokázat,“ věří Bárta, jehož dva roky osobní rekord má hodnotu 64,40 metru, letošní maximum pak 63,65.
Bohužel ale tyto výkony na příslušnost ke špičce nestačí.
„Je trošku pech, že zrovna teď je disk na nejvyšší úrovni, co kdy pamatuju,“ konstatuje Bárta. „Je tam několik ustřelených bláznů kolem 70 metrů, ještě horší je velká konkurence kolem 65. Pamatuju, že když jsem začínal, tak 65 metrů byla hranice světové extratřídy. A teď to hází opravdu hodně lidí.“
Sám se v Eugene v kvalifikační skupině se dvěma „ustřelenými blázny“ potkal. Litevec Mykolas Alekna, teprve 19letý závodník, ji ovládl výkonem 68,91, druhý Kristjan Čeh ze Slovinska, který je o čtyři roky starší, zaostal jen o necelých sedm decimetrů.
A tak se přirozeně nabízí otázka, že oba stále ještě velmi mladí diskaři mohou jednou překonat i světový rekord 74,08 metru Jürgena Schulta z roku 1988. Čeh má osobní rekord 71,27, Mykala 69,81.
„Myslím, že jsou na to docela žhaví kandidáti,“ připouští Bárta. „Oba mají velmi dobrou techniku, ani silově nejsou pozadu. A jsou mladí. Jestli někdo má na to světový rekord pokořit, tak jeden z těch dvou. Ne-li oba.“