Také v dálce excelovala. Skokem 665 cm pokořila v imaginárním souboji i všechny specialistky. „Je to hovado. Jak to dělá?“ ulevila si Denisa Ščerbová. „Sedí, ani se nerozhejbe, potom vstane, obživne a letí kdovíkam.“
Dvaadvacetiletá švédská blondýna je živlem, atmosféru velkých soutěží zbožňuje. „Bavím se na nich,“ říká.
Z halového mistrovství Evropy 2002 vezla bronz, od té doby víceboj neprohrála.
Rekord nakonec v Madridu nepokořila, její ambice zničila koule. „Umím v ní o metr víc,“ pokárala se.
Za první dámou historie, Ruskou Bělovovou, zaostala o 43 bodů. „Ale raději bych chtěla světový mír než mít světový rekord,“ vyhlásila.
Zní to jako odrhovačka, kterou bezmyšlenkovitě drmolí kandidátky na Miss Universe. Nikoliv však v podání Klüftové. „Nejsou to prázdná slova!“
Na univerzitě ve Vaxjö studuje obor mír a světový rozvoj. „Zabýváme se tím, jak dosáhnout spravedlnosti ve světě nebo proč tolik zemí hladoví,“ vysvětluje.
Nezůstává jen u teorie. Na dálku adoptovala a podporuje tři keňské děti. „To dělám jako soukromá Carolina, ne jako atletka Klüftová.“
Poprvé zažádala o adopci již v 16 letech, naposledy přijala za svého desetiletého chlapce. S dětmi si pravidelně dopisuje, aniž by věděly, že je slavnou atletkou. „Píšu jim: ráda běhám a skáču. A ony mi odepisují: rádi hrajeme fotbal, Carolino.“
Každý měsíc posílá peníze do vesnic, kde žijí. „Záleží na lidech ve vesnici, jestli za ně koupí pumpu nebo postaví novou školu,“ vypráví a oči jí září. „Nechci, aby mě za mé skutky někdo chválil. Prostě je dělám.“
V krvi má sportovní geny: otec Johnny byl prvoligovým fotbalistou, matka Inge-Will dálkařkou. Sama může být nejlepší vícebojařkou všech dob. I proto jí Reebok ročně vyplácí milion dolarů.
Po olympiádě v Pekingu prý s atletikou skončí. A co dál? „Chci dělat věci, které mi připadají důležité.“ Její rodina se možná brzy rozroste. Myslí na děti z krajin zalitých vlnou tsunami.
