Je stále skvělá. Je nezdolná

Palo Alto - Kolik síly se ukrývá v tom malém rtuťovitém těle, a především v hlavě pod bujnou kšticí hustých černých kudrnatých vlasů. Americká atletka Gail Deversová si zaslouží přívlastek nezdolná, málokdo by dokázal, co ona. Ocitla se blízko smrti, pak vnikla do ráje vítězů a nenechala se z něj vyhnat dlouhých deset let. A i teď, v pětatřiceti letech, těžko hledá soupeřky. "Cítím se silnější než kdy jindy," libovala si Gail Deversová.

Na víkendovém mistrovství Spojených států získala svůj desátý titul, když na stovce překážek dosáhla nejlepšího letošního světového času. A přitom si už stonásobně vysloužila nárok na sportovní odpočinek. "Jsem hrdá na svůj věk," liší se životní postoj Deversové od milionů jiných příslušnic něžného pohlaví. "Dostávám e-maily od žen mezi pětatřicítkou a čtyřicítkou, v nichž je jen: 'Wow'," poukázala na obdivné reakce svých vrstevnic sedminásobná světová šampionka v hale i pod širým nebem.

Její životní cesta inspirovala televizní tvůrce k natočení filmu. Gail Deversová vyhrála na počátku devadesátých let souboj se záludnou Gravesovou chorobou, hrozila jí smrt, potom amputace nohou. Uzdravila se a za půl roku už si na mistrovství světa v Tokiu doběhla pro stříbrnou medaili. A o další dekádu později je stejně dobrá jako bývala, vždyť loni v Edmontonu rovněž skončila druhá. "Jsem vděčná, že jsem mohla vydržet u svého sportu tak dlouho. Nechávám svůj život plynout, vím, že je v božích rukou, on řídí mé kroky," vyznala se dcera baptistického kněze.

Její doménou je nejkratší překážková trať, ale větší úspěchy paradoxně sbírala na sprinterských distancích. Všechny tři zlaté olympijské medaile vybojovala na stovce nebo ve štafetě. "Jasně, kdyby se někdo podíval do olympijských análů, možná ani nepozná, že jsem překážkářka," kývla Deversová, která loni ukončila spolupráci se slavným koučem Bobem Kerseem a trénuje se sama. OH absolvovala čtyřikrát a ze závodů přes vysoké plůtky vytěžila pouze dvě účasti v semifinále, čtvrté a páté místo.

"Ano, tahle jediná medaile mi schází," přiznává Deversová. Na olympijských hrách v Aténách v roce 2004 jí potáhne na osmatřicátý rok a do té doby by chtěla vydržet. "Ale teď můžu těžko říct, jestli budu na olympiádě závodit," upozornila rodačka ze Seattlu. Cenné kovy pro ni navíc neznamenají všechno, má ještě jiné motivace. "Vím, že atletika může nabídnout hodně a mrzí mě, že nyní nikdo nedodává odvahu dětem, aby v ní spatřovaly svoji budoucnost," litovala Deversová.

"Jenomže taková budoucnost existuje," horlila. "Při sportovním zápolení se děti mohou naučit spoustu věcí, které potom využijí kdekoliv," je si jistá Gail Deversová. Vždyť umění bojovat se soupeři i sama se sebou, jemuž se v mládí naučila, jí možná zachránilo život a obrovská vůle vítězit z ní udělala sportovní legendu.

Přečtěte si životní příběh Gail Deversové


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž