Cestou kolem posilovny ve sportovním centru v Nymburku prohodila: "Možná zajdu."
Nezašla, tak ji trenér Železný položertem vyčinil: "Kdes byla?"
"A když jsem házela, tak jsme se po chvíli přistihli, že to hrotíme jako v největší přípravě," přiznala 31letá oštěpařka.
Jak jste se cítila na úvodních trénincích po porodu?
První hody byly šílené, ale je zajímavé, jak si tělo vzpomene. Po dvou sériích se to vrátí zpátky. Házení jsem nezapomněla, ale člověk je celkově povolenej, připadá si zvláštní a rozteklej. Ale házení jde a běhání taky.
Pomohlo, že jste se před porodem udržovala v kondici dlouhými procházkami se psem a házela mu míček?
Ale oštěp je jiný, nebezpečný, něco se může stát, tak se trochu bojím, abych si něco neudělala. Teď mě trochu pobolívají záda, ale jsou jen namožená. Dostala jsem se do toho rychle, pak to lítalo jako kdysi na trénincích. Až mi Honza začal radit, jako bychom měli za týden závody.
Váš trenér netajil překvapení, v jakém fyzickém stavu jste se vrátila na stadion. Přirovnal ho ke návratu po "drobném zranění".
Jsem na tom lépe, než když se někdo vrací po zranění. I když... V posilovně jsem chtěla jít břicho, ale tam asi žádné svaly nejsou. Po třetí sérii si najednou vzpomněly. Ale je to zvláštní, všechno jde rychle nahoru, hrozně rychle to vrací. Největší problém je s hlídáním kluka. Trénink na dvě a půl hodiny, to teď nemůžu.
Železný vás prý ale musí krotit.
Cože?! Vždyť mě hned natáčel a ukazoval: Tohle nebylo ono… Na chvíli jsme se dostali do tréninkového tempa. Ale nejsem ani tolik namožená, jak jsem si myslela, že budu.
Podle trenéra byste do měsíce mohla házet kolem 60 metrů.
Byla bych schopna to dát, hody mi teď létaly na 53 metrů. Problém je, že bych si mohla něco udělat. Přece jen je rozdíl, když se rozběhneš naplno. Ale bavím se tím, že můžu zpátky běhat, váhově jsem na tom možná líp, než předtím. Akorát není moc času na tenis, všechno řídí to mimino. Když třeba kluci hráli plážový volejbal, záviděla jsem jim. A uspávala. Ale Janek je hodný, v noci spí.
Je z vás cítit euforie, že všechno po těhotenství a porodu probíhá zcela ideálně.
Jsem ráda. Nečekala jsem, že budu v Nymburku takhle trénovat. Ale mám tady klid, jídlo připravené, můžu se věnovat Jankovi, který je taky spokojenej. To jsou výhody soustředění.
Plánujete už další část přípravy?
Honza už myslí na přípravu na podzim, navrhuje posilovnu na zpevnění břišních svalů, ale já se musím přizpůsobit miminu. Soustředění v Africe zatím vůbec neřeším. Spíš jsem si představovala, že první rok s dítětem nebude po soustředěních, ale uvidíme, jak to půjde. Ale předvánoční Kanárské ostrovy vidím reálně.
