obrovská gratulace! Bára je jednoznačně borec Čtvrtá sestra a Dáma oštěpu

Bára je fenomén. Z OH, MS a ME má medailovou bilanci 6-2-3. Hrozně jí to přeju. A věk jí svědčí, vypadá pořád hezčí

Bara ma za sebou neskutecnou karieru, lituvat snad muze jen toho, ze se ji nepovedl olympijsky hattrick, ale i takhle je jednim z nejuspesnejsich sportovcu v historii CR.

Teď opáčko v TV... Jak Bára tu bezprostřední radost rozdávala všem okolo. Objala a zvedla do vzduchu tu 19 letou Řekyni... Přiběhla k divákům, kteří se nemohli neusmívat při pohledu na ní... Radovala se přímo na tartanu se svými 2 dětmi... Doslova nakazila radostí každého kolem sebe jak vybuchlý granát radosti.

Me prekvapilo, ze je o hlavu vetsi nez vsechny ty mlade holky kolem ni.

Ukažte mi další medailistku z ME, která má doma dvě děti 9 a 4 roky... Bára neskutečný.

Já se moc omlouvám, mělo být plus.

Medaili Špotákové přeji, ale bez Rusek a Bělorusek....?

Vy za toho okupanta budete bojovat kam se jen člověk podívá.

Taky bych s ni rad sel na pivo

Ja taky - a to pivo nepiju. Ale kvuli ni bych se prekonala a male cerne byla ochotna dat. :-)

Na věku nezáleží. Pokud sportovec podává výkony na špičce na evropské úrovni, má tam co dělat. Ledaže by v naší reprezentaci byli lepší - což nejsou. Hody celkově nijak délkou neoslňovaly, jenže podmínky byly pro všechny stejné.

Docela zvlastni ze pred par lety tri, ctyri holky hazely na hranici 70 m (nebo za ni) - a dneska se tech par nejlepsich sotva dostane k 65.

Na tu reportérku z ČT hodila taky pěkný obličej, když se jí zektala jestli se tu kruh uzavřel

Duchodkyne Spotakova zachranuje atletiku... jak hluboko jsme klesli, driv byla radost se na atletiku divat, dnes utrpeni s trapeni ...

Ale no tak, dnes se zase můžeme dívat na ženský tenis. Máme cca 10 děvčat v širší světové špičce.

Moc gratuluji. Bára je velmi sympatická. Mám na ni jednu hezkou vzpomínku, vlastně trochu dvě. Docela pravidelně jsem se chodila dívat na memoriál Josefa Odložila. Jednou Bára nesla velkou kytici orchidejí, kterou dostaly vítězky. Scházela jsem zrovna z tribuny a ona mi tu kytku podala, abych si ji vzala. Zdráhala jsem se, ale trvala na tom, asi šla do společnosti a neměla ji kam dát. Nějaké ženy za mnou záviděly a povídají, že mi mohla dát i tu medaili. Tak jsem řekla, že mám svoje, plnou krabici. A je fakt, že některé jsou i z MČR a z ME. Potom jsem jednou byla na veteraniádě v Písku. Moc se mi nedařilo, nic jsem tam nevyhrála. Na vyhlášení jsem seděla u stolu s vrhači, byla tam i maminka Báry Špotákové, Ludmila, taky výborná vrhačka. Vyhrála několik medailí, a když zjistila, že žádnou nemám, tak mi jednu věnovala, že je nesbírá a má jich dost. Tak jsem si ji nechala na památku a napsala na stužku, že to je dárek.